Přestavba podkroví aneb na co si dát pozor

Petr Hanisch, 1.2.2005

Bydlení v podkroví je podobné jako bydlení v rodinném domě. Vzniká zde dostatek prostoru pro tvořivé nápady, jejichž přitažlivost povýšila bydlení pod střechou na svébytnou formu bydlení.

Bydlení v podkroví má své nevýhody, jako například delší stoupání po schodech či přehřívání bytu v letních měsících. Faktem  zůstává, že podkrovní byt je finančně výhodným řešením pro uskutečnění snů o vlastním bydlení, zejména pokud je možné přestavovat ve vlastním domě nebo domě rodičů. Ušetříte tak za pozemek i za náklady spojené s vybudováním inženýrských sítí.

Bydlení v podkroví můžeme připodobnit k bydlení v rodinném domě

Bydlení v podkroví můžeme připodobnit k bydlení v rodinném domě

Před zahájením projekčních prací
Do zbudování bydlení v podkroví se nepouštějte sami, nejedná se o přestavbu koupelny. Přestavba podkroví je mnohem složitější a vyžaduje dohled architekta. Před zahájením projekčních prací je zapotřebí ověřit majetkoprávní vztahy budoucích vlastníků bytů nebo investora vestavby k půdnímu prostoru příslušného domu. Dále budete potřebovat souhlas všech vlastníků bytů nebo vlastníka domu s realizací vestavby. Ověřte si i smlouvy uzavřené mezi zainteresovanými právnickými osobami (vlastníky bytů, investory vestavby, projektanty, odborníky realizujícími průzkumy a realizátorem).

Světlá výška v podkroví musí být minimálně 2,6 metru

Světlá výška v podkroví musí být minimálně 2,6 metru

Detailní odborný průzkum
Zahájení projekčních prací musí předcházet detailní odborný průzkum objektu a jeho krovu, konzultace a předběžná vyjádření orgánů schvalujících projekt. Dále náměty a předběžné požadavky stavebního úřadu a požadavky budoucích uživatelů bytů, případně investora a realizátora celé vestavby. Vyjádření památkového ústavu budete potřebovat tehdy, pokud se jedná o budovu památkově chráněnou nebo umístěnou v památkově chráněném prostředí.
Průzkumy iniciuje investor nebo projektant a realizují je specialisté příslušných sledovaných oblastí. Konkrétně se realizuje architektonicko- konstrukční průzkum objektu a střechy, statický průzkum (budovy a dřevěných prvků), požární posouzení podkroví, průzkum exponovaných prvků podkroví (komínového tělesa, původní krytiny a existující podlahy), průzkum technického zařízení domu a další. Na základě všech informací vznikne závěrečné zhodnocení průzkumu, které může doporučit realizaci vestavby. Až po tomto závěrečném zhodnocení je možné přistoupit k projektování a realizaci vestavby.

Dostatečně velká okna nezpůsobují zrakovou a psychickou nepohodu

Dostatečně velká okna nezpůsobují zrakovou a psychickou nepohodu

Na co si dát pozor
Při projektování a realizaci vestavby je zapotřebí dodržet určitá pravidla k tomu, aby bydlení v podkroví splňovalo všechny výhody, které tyto prostory nabízí. Světlá výška obytných místností v nově postavených podkrovních prostorech musí být minimálně 2 600 mm. Ojedinělé trámy v podkrovních místnostech musí splňovat podmínku podchodné výšky min. 2 100 mm. V místech zkosení by měla být nejmenší světlá výška 1 100 mm.
Maximální využití podkrovních prostorů je možné pouze v případě vhodné dispozice, která využije jejich výhody a potlačí nevýhody. V místech po obvodu dispozice můžeme vytvořit malé skladovací prostory nebo umístit nábytek či zařizovací předměty bytu. Prostory pod hřebenem střechy můžeme využít k vytvoření dalšího podlaží přístupného po žebříku (pro spací nebo pracovní kout), v případě, že světlá výška je minimálně 2 300 mm. V opačném případě tento prostor využijeme jako tunelový skladový prostor. Užitkovou plochu je možné zvětšit konstrukčními úpravami střechy – zvýšením sklonu střech, zvýšením nadezdívky, osazením střechy na konzolovitě vyložený obvodový věnec nebo velkoplošnými vikýři nad obvodovou stěnou.
Sklon střechy má rozhodující vliv na tepelnou pohodu podkrovních prostorů, přičemž střechy se sklonem větším než 45° se přehřívají více než běžná podlaží. Střechy s menším sklonem jsou více namáhány větrem. Členěním střechy tento vliv eliminujeme. Důležitou roli též hraje prosvětlení podkrovních prostor. Předimenzovaná okna zvyšují tepelnou ztrátu v zimním období a přehřívání v létě. Naopak nepřiměřeně malá okna způsobují zrakovou a psychickou nepohodu, vyžadují delší používání umělého osvětlení a tím přispívají i ke zvýšení energetické spotřeby.

Radek Holík

Výhody podkrovního prostoru
• Podkroví ve formě nadstavby nebo vestavby umožňuje upravit nebo zlepšit dispozici bytu pod šikmou střechou oproti bytům v ostatních podlažích (např. orientaci jednotlivých místností bytu ke světovým stranám, celkové vnitřní klima bytu).
• Dostatečně velká plocha bytu v podkroví umožňuje budování nadstandardních bytů s uvolněnou dispozicí.
• V interiéru, při dodržení zásad maximálního využití podkrovního prostoru a vytvoření optimální psychické pohody v rámci bydlení pod šikmou střechou, se navozuje pocit bydlení v rodinném domě.
• Šikmé stěny umožňují lepší osvětlení podkrovních prostor.
• Nadstavba či vestavba existujícího domu je nejjednodušším řešením revitalizace nevyhovujícího rodinného a bytového domu nebo zatékající ploché střechy.

Nevýhody podkrovního prostoru
• Prostorové i půdorysné ztráty v podkrovním podlaží v případě malého sklonu, nízké nadezdívky nebo nesprávné dispozice, hlavně v místech s nižší světelnou výškou.
• Šikmý pohled a proměnlivá světlá výška nad částí nebo celým podlažím omezují dispoziční uspořádání podkrovního podlaží v bytovém i rodinném domě.
• Podkroví, resp. střešní nadstavba se šikmou střechou může narušit slohovou čistotu existujícího rodinného nebo bytového domu.
• Vestavby nových bytů do historických krovů mohou být finančně i časově náročnější.
• Nedostatečný optický kontakt s okolím při nevhodně zvolené konstrukci zastřešení s nízkým sklonem střešních rovin, špatném osazení střešních oken a příliš velkém zapuštění posledního podstřešního podlaží dovnitř dispozic může vést k izolování jeho obyvatel od vnějšího prostředí.
• Uživatelé v podkrovních bytech s nízkými nadezdívkami a malými sklony střech se mohou cítit stísněně. Naopak v příliš velkém prostoru vytvořeném nadměrnou užitkovou plochou podkrovního bytu nebo velkou výškou obytného prostoru se mohou cítit osaměle.
• Velkoplošné podkrovní prostory s velkou hloubkou dispozice lze těžko prosvětlit, což může také vést k depresím, nespavosti a poruchám biorytmu obyvatel podlaží.
• Zařízení prostoru bytu se zešikmeným podhledem atypickým nábytkem vyrobeným na míru je obvykle finančně náročnější.



Sledujte přílohu Daně a účetnictví


Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie Stavba, nejlépe hodnocené fotografie



Články Stavba