Bydlení - historie bydlení, renesance Čechy

Rubrika: Interiéry

Jiřina Kavková (AliaWeb), 20. srpna 2011 Sdílet článek

V Čechách se oproti jižní a západní Evropě objevila renesance se značným zpožděním. V době, kdy v Itálii renesance dosahovala tvůrčích vrcholů, Čechy ovládly husitské války, které dozrály upálením Mistra Jana Husa na kostnické hranici.

V českých zemích se zřejmě hlavně proto začal nový sloh rozvíjet o celé století později. Dá se datovat až po příchodu Ferdinanda I. Habsburského na český trůn. Nový sloh byl v Čechám zpočátku přijímán spíše s nedůvěrou. Renesance pronikala do Čech, na Moravu a do Slezska rozmanitými cestami, renesanční tvarosloví k nám ve třicátých letech šestnáctého století přišlo přímo z Itálie.

Renesance za Rudolfa II.
Tvorba renesančních nábytkových předmětů v českých zemích je spojována hlavně s obdobím vlády císaře Rudolfa II. Panovník a milovník všeho umění zval na svůj dvůr mistry řemesla a tvůrce nábytku. Pražské dvorské dílny rozšířili mistři z Valašska, posléze i z jižního Německa. Zruční mistři přinášeli nejen svoji zručnost,ale i nové technologie.

V truhlářských dílnách se začaly používat nové způsoby úpravy povrchu nábytku. Dosavadní, domácí způsob výroby režných a omalovávaných produktů byl obohacen o plochy vykládané perletí a slonovou kostí v náročných kombinacích s dalším použitím ebenových a mahagonových dřev.

Na přelomu 16. a 17. století již působili v Praze dvorští truhláři z Německa a Itálie, kteří ovládali intarzii i kamennou mozaiku, která měla svůj původ ve Florencii. V řadě umělců na dvoře císaře Rudolfa II. působil také významný italský intarzista Castrucci, kterého se snažili napodobovat i místní výrobci nábytku.

To však již nebyla ona čistá renesance, která se zrodila na apeninském poloostrově. Období druhé poloviny šestnáctého století za vlády Rudolfa II. je nazývané manýrismem. Jednalo se již o další vývojovou etapu české renesance. V rudolfínském období byly formované také i v Čechách nové postoje k životu.

Právě Praha se stala díky císaři Rudolfovi II. jedním z hlavních evropských center. Císař, který miloval umění si Prahu zvolil za svoje sídelního město a tím umožnil její velký kulturní rozkvět. Praha, hlavní město království českého se za jeho vlády stala nejen městem císařským, ale i křižovatkou Evropy.

Po třicet let vlády Rudolfa II. V českých zemích rozkvétal obchod, řemesla i umění a vládla zde náboženská tolerance. Praha měla nakročeno k tomu, stát se i jedním z duchovních center tehdejší Evropy. Úcta ke kultuře a ke vzdělání v době renesance pronikla do české, moravské a slezské společnosti.

Již nejen šlechta, ale i bohatí měšťané počali stavět a přestavovat své gotické domy v duchu renesance. Každý mladý šlechtic musel svoji kariéru začínat cestováním a studiem v zahraničí.

Několikaleté pobyty v cizině podmíněné dlouhým cestováním a poznáváním dalších kultur a společnosti absolvovali i synové těch nejchudších českých šlechtických rodin. Jednalo se o zcela nový přístup ke vzdělanosti, který studentům rozvíjel myšlení a otevíral nové obzory.

Renesance ve šlechtických sídle i domech bohatých měšťanů
Podstatná část šlechty přejímala renesanční architekturu jako módní vlnu. Na úroveň bydlení a vybavování prostorů měly značný vliv kontakty s celou kulturní oblastí Evropy.

V palácích a zámcích šlechty i v domech bohatým měšťanů byly interiéry vybavovány nábytkem nového slohu. Pro zámožné a dobře postavené rodiny to byla věc prestiže a reprezentace. Mnohé bohaté měšťanské domy se postupně začaly podobat malým šlechtickým palácům. Přepych domácností utvrzoval o úspěšném vzestupu a dodával zbohatlým měšťanským vrstvám pocit moci.

Interiéry se zařizovaly nábytkem s řezbami, vyrobenými i ze vzácných dřev, trámové stropy v obytných místnostech byly omalovávány a mnohdy i obkládány.Stěny pokojů byly zdobeny malbami a zateplovány zavěšovanými čalouny. V domácnostech šlechty, ale i v mnohým měšťanských domech se počaly objevovat knihy a mapy.

Na českých a moravských sídlech feudálních rodů, které si vrcholný komfort nemohly dovolit, byla využívána práce místních poddaných řemeslníků a mistrů řemesla z nejbližšího okolí. Renesance velmi záhy zdomácněla také v jejich dílnách. Na českých tvrzích a malých zámcích byl nový sloh zastoupen často jen několika kusy nábytku. K prestiži patřilo mít alespoň renesanční truhlu opatřenou po italském způsobu intarziemi. Další mobiliář býval ještě dlouho pozdně gotický.

V sousedství prostých předmětů vyrobených místními truhláři byly uplatňovány honosné, dovážené kusy nábytku. Značná část nábytkových předmětů byla do Čech přivážena z ciziny. Cestovali tedy nejen tvůrci uměleckých předmětů, ale i nábytek. Bohužel, nábytek byl pouze velmi vzácně byl označován. Proto u většiny zámeckého a palácového renesančního nábytku zůstává jejich původ nejistý.

Vzhledem k poloze českých zemí na středoevropské křižovatce je obtížné zjistit a určit osobité tvary. Znalost způsobu života měšťanstva v českých zemích a vysoká úroveň řemeslníků zpracovávající dřevo nám umožňuje se domnívat, že nábytek používaný v měšťanských domácnostech byl především místního původu.

Česká šlechta, podporovala usazování řemeslníků na panských pozemcích. V první řadě mezi nimi byli truhláři. V této době získávali řemeslníci určitá privilegia, také cechy nabývaly na vážnosti a jich dílo bylo ceněné a uznávané.

Někteří dostávali právo „Liberte“, které udělovali knížata a biskupové. Jednalo se o možnost vytvářet umělecké dílo podle své úplné tvůrčí svobody. Konkrétně: umožňovalo, aby mistr: „vše a cokoliv měnil, zmnožoval, či omezoval, jak se nejlépe hodí jen podle svého vědomí a svědomí“.

Z dovážených nábytkových předmětů se dokázali místní truhláři a řezbáři velmi dobře poučit a uplatnit nové prvky ve svých pracích. Tímto vlivem byly rozmnožené také nábytkové typy, které v předcházející gotice nebyly ještě známé. Nábytek vyráběný především z měkkých domácích dřevin byl podle importovaných vzorů okrašlován italskou intarzií z různobarevných dřevin.

Vedle osvědčených domácích druhů nábytku, z režného či omalovávaného dřeva se objevovaly kabinety, kredence, bufety, misníky, stoly řezané i vykládané štukem. Dále speciální sekretáře uzavírané sklápěcí deskou, které byly zpravidla dováženy z Norimberka a Itálie. A z Itálie do Čech dovezené „cassapanky“ - lavice s opěradly.

Intarzované kompozice z rozvilin a arabeskních motivů byly uplatňovány na bufetech a v zámožnějších domácnostech se začaly používat mísníky a kredence. Přibylo mnoho tvarových typy stolů a nový životní styl přinesl rozvoj i sedacího nábytku. Vedle židlí, které se stávaly běžným vybavením byl na panských sídlech stále více používán pohodlnější sedací nábytek - křesla s vysokými opěradly, potahované často i přibarvovanou kůží.

Základní proměnu zaznamenal způsob ukládání oděvů. Byla to renesanční móda, napodobující módu španělského dvora která si vynutila nový způsob ukládání oděvů – zavěšováním šatstva do skříní.

Z mobiliáře předbělohorské renesance v Čechách na Moravě a ve Slezsku se zachovalo jen velmi málo předmětů. Následky saského a švédského drancování za třicetileté války způsobily také jejich veliké ztráty. Zachované solitéry dosvědčují to, že předměty paláců, zámků, ale i bohatých měšťanů nezůstávaly svým uměleckým i řemeslným provedením pozadu za vybavením sídel evropských feudálů a měšťanů.

Ve větším množství zachovalý renesanční nábytek můžeme shlédnout jen na několika zámcích. Jedná se především o zámek v Telči, Častolovicích, Horšovském Týně, Jindřichově Hradci, Moravské Třebové, Kaceřově, Nelahozevsi, Litomyšli nebo v knihovně březnického zámku.

Zdroj:
Stanislav Dlabal, Nábytkové umění - vybrané kapitoly z historie

Vytisknout

Doporučit

Známkuj



Cena od Kč	Cena do Kč

Fulltextové hledání

podrobné hledání



Cena od Kč	Cena do Kč

Fulltextové hledání

podrobné hledání

Bydlení - historie bydlení, renesance Čechy

reklama

veletrhy a vystavy

HOBBY

FRÝDECKO-MÍSTECKÝ VELETRH

OPAVSKÝ VELETRH

PRAGOALARM/PRAGOSEC

nejčtenější články

tiskové zprávy

diskuze a fórum

REKLAMNÍ TIP