Zateplení domů: úspora energií, ale možné komplikace

Jana Brožková, 21.10.2015
Zateplování rodinných a bytových domů i veřejných budov je rozšířeným trendem posledních let, který přináší významné úspory energií. Šetří jak finance, tak i životní prostředí, a dostává se mu tak podpory ve formě dotací ze strany státních institucí, například v podobě programu Zelená úsporám. Kromě značných úspor ale může zateplení přinášet i některé nežádoucí problémy, které mohou vést až k postupné degradaci konstrukce budovy a ohrožení zdraví osob, které budovu obývají. Co je příčinou těchto problémů?

Výměny fasády, dveří a oken, které s sebou přináší zateplení, mohou způsobit to, že dojde ke kompletnímu uzavření a utěsnění budovy. To je sice žádoucí z hlediska úspory energie, ale zároveň to má za následek, že v budově nedochází k potřebné výměně vzduchu. „V České republice jsou dotační tituly bohužel postavené tak, že řeší pouze úsporu energií, ale nezabývají se komplexním pohledem na ekonomiku a energetiku domů. Například výměna vzduchu v nich není žádným způsobem zmíněna,“ vysvětluje pan Petr Píša, technický ředitel společnosti Frigomont, která se zabývá výstavbou v oboru čistých prostor, a doplňuje: „Aby nedošlo k porušení podmínek dotace, tak není například možné větrat tradičním způsobem pomocí oken, protože by tak nedošlo ke splnění předepsané energetické bilance budovy. Na pořízení vhodné vzduchotechniky, která by problém nedostatečného větrání řešila, ale po investici do zateplení mnohdy nezbývají finanční prostředky.“

Zdravotní rizika spojená se zateplením

V nevětraných prostorech se výrazným způsobem zhoršuje kvalita vzduchu. Lidé produkují nedýchatelné plyny jako CO2, jehož vysoká koncentrace může vést k různým zdravotním problémům. Tento problém je typický zejména pro shromažďovací prostory ve školách a kancelářských budovách. Vysoké koncentrace CO2 snášejí špatně například děti, u nichž se to může projevovat únavou, častými nemocemi a zvýšenou nesoustředěností, což se odráží i na jejich studijních výkonech a výsledcích. Výjimkou nejsou ani případy, kdy děti ve třídách zkolabovaly,“ popisuje Petr Píša.

Zhoršování kvality vzduchu, ale i další důsledky špatného větrání jako zvýšená vlhkost nebo plísně, se však podepisují na zdraví lidí obývajících všechny typy budov a tento jev byl již dokonce pojmenován jako syndrom nezdravých budov. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace trpí tímto syndromem více než polovina populace evropských zemí a USA a syndrom se projevuje nejrůznějšími kombinacemi symptomů, jako jsou kožní problémy nebo podráždění očí a nosu.

Významný problém spojený s nedostatečným větráním v zateplených budovách může vzniknout také v bytech a domech, ve kterých jsou využívány tepelné spotřebiče plynných a tuhých paliv. „Nedostatek spalovacího vzduchu pro plynová zařízení může způsobit otravy plynem CO, které často končí i smrtí,“ upozorňuje Petr Píša.

Degradace konstrukce budovy

Zateplení může kromě zdraví lidí ohrozit také samotnou konstrukci budovy. „Pokud se k zateplení použije neprodyšný kontaktní systém, dojde k parotěsnému uzavření budovy, což má za následek hromadění vzdušné vlhkosti, která se tak nemůže z konstrukce dostat ven,“ uvádí Petr Píša a doplňuje: „Týká se to především budov, ve kterých se pohybuje velké množství lidí, v důsledku čehož vzniká vlhkost. Problém je také obvyklý u novostaveb, na které je nainstalován zateplovací systém ve chvíli, kdy konstrukce ještě nestačila dostatečně vyschnout a probíhají v ní chemické a fyzikální procesy.“ Vzdušná vlhkost je v budovách důležitá, jelikož zabraňuje vysychání sliznic, ale po překročení určité meze je značně nežádoucí. „V místech tepelných mostů se objevuje kondenzace, vznikají plísně. To všechno budovu degraduje a výrazně snižuje její životnost,“ vysvětluje Petr Píša.

Existuje řešení?

Aby v důsledku zateplení nevznikala výše zmíněná rizika, je třeba použít takový zateplovací systém, který umožní budově „dýchat“. „Řešením může být například instalace kontaktního systému s kolmými minerálními vlákny, který je dostatečně prodyšný,“ uvádí Petr Píša. Výměnu vzduchu je také možné vyřešit použitím vhodné vzduchotechniky nebo rekuperační jednotky. Ty se dodávají i se zpětným využitím vlhkosti vzduchu, která má také vliv pro dobré užívání bytu či domu.

Přestože existují účinná technická řešení, problém nadále zůstává v legislativě. „Dokud nebudou upraveny stávající normy a podmínky dotačních titulů, nebude investory ani projektanty nic motivovat k tomu, aby použili vhodný systém zateplování, který nebude řešit pouze energetické úspory, ale bude umožňovat i správnou cirkulaci vzduchu a zohledňovat koncept větrání,“ uvádí Petr Píša a uzavírá: „Je potřeba vytvořit ucelený koncept, který se bude komplexně zabývat energetikou a ekonomikou budov včetně otázky větrání ve spojení se zateplením budov. V současnosti existují iniciativy, které se snaží o změnu. Sám jsem členem České komory lehkých obvodových plášťů, v rámci jejíž komise se snažíme připomínkovat normy a zákony. Změny sice probíhají zpozvolna a pomalu, ale probíhají a výhled je poměrně optimistický.“

 


Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie Stavba, nejlépe hodnocené fotografie



Články Stavba