Zateplení sluší i historickým budovám, za nevkusem bývají peníze a lidský faktor

Rubrika: Stavba
Jana Brožková (Bydlet.cz), 7.12.2017
Nepovedená rekonstrukce základní školy v Kamenných Žehrovicích odstartovala diskusi o zateplování historických budov. Z tohoto případu by se mohlo zdát, že zateplení a historické budovy nejdou dohromady. To je omyl, existují také dobré příklady z praxe. Na základě odlitků původních prvků lze vytvořit jejich věrné kopie a po instalaci tepelné izolace je vrátit na fasádu. Zateplení je dokonce příležitost, jak budově její historický vzhled naopak vrátit, třeba po nepovedené dřívější rekonstrukci.

Navíc právě historickým budovám zateplení přináší vedle snížení energetické náročnosti řadu dalších výhod: od zamezení vzniku kondenzací, potažmo plísní v interiéru až po prodloužení životnosti a zhodnocení nemovitosti.  
„I historickou fasádu jde zateplit esteticky se zachováním původního vzhledu budovy a plastických zdobných prvků. Záleží na zadání investora, konceptu architekta i technickém řešení projektanta. Když se rekonstrukce povede, laik ani nepozná, že je budova zateplená minerální izolací,“ říká Marcela Kubů, architektka a ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Obnova historických prvků zateplení fasády prodraží o 10 až 30 procent

V pozadí nepovedených zateplení historických budov jsou nejčastěji úspory za každou cenu a selhání lidského faktoru. Chyba mnohdy bývá už v samotném zadání zakázky. Problém začíná s projektovou dokumentací zpracovanou s ohledem na minimální finanční náročnost. Navíc často osobou, která s podobným typem realizací nemá žádnou zkušenost a tudíž ani neví, jaké jsou možnosti. Zakázku pak v Česku klidně vyhraje stavební firma, která dělá silnice nebo chodníky, ale byla nejlevnější,“ konstatuje Michal Hrubín, majitel společnosti AVS Panelservis, která se zaměřuje na komplexní rekonstrukce.

Tvrzení Michala Hrubína potvrzuje i praxe. Když odborná, ale i laická veřejnost poukáže na skutečnost, že špatně provedeným zateplením byla historická stavba znehodnocena, konkrétní viník se hledá jen těžko. Zainteresované osoby si zodpovědnost přehazují mezi sebou. Častým argumentem je, že na obnovu historických prvků nelze použít dotace. Dotace typu Nová zelená úsporám náročnost provedení sice nezohledňuje, ale existují speciální dotační tituly vypisované pod Ministerstvem kultury, Ministerstvem pro místní rozvoj, případně pod samosprávami obcí. Potíž je v tom, že tyto programy jsou vypisovány nárazově nebo jsou určeny jen pro určitou skupinu budov, například památkově chráněných.

„Při vytvoření nových architektonických prvků jsou celkové náklady na zateplení o 10 až 30 procent vyšší podle členitosti fasády. Cena na zateplení 1 metru čtverečního fasády se obvykle pohybuje mezi 1000 až 1200 korunami. Cenový rozdíl mezi estetickou, a neestetickou renovací fasády tak při ploše 500 metrů čtverečních činí maximálně 180 000 korun, což v celkovém rozpočtu nebývá až tak vysoká suma,“ vypočítává Michal Hrubín.

Zateplení historických budov vedle úspor řeší především plísně

Kromě snížení energetické náročnosti jsou pro zateplení historických budov i další dobré důvody. Častým problémem starších budov jsou plísně. Správně provedená tepelná izolace zamezí vzniku kondenzací a následně plísní ve vnitřním prostředí. Izolační vrstva současně chrání plášť nemovitosti před dalším chátráním, prodlužuje tak její životnost a také zvyšuje tržní cenu budovy,“ konstatuje Marcela Kubů.

Vyjma úspor za vytápění obyvatelé zateplení ocení i v letních vedrech. Neizolovaná cihlová nebo kamenná fasáda teplo akumuluje a vyzařuje většinou až do brzkých ranních hodin. Zateplená budova se díky izolaci tolik nenahřeje. Princip je stejný jako u termosky – v létě udržuje nápoj studený, v zimě horký.

Dva povedené projekty zateplení fasády z praxe

Esteticky povedených zateplení fasád historických budov je v Česku zatím málo, nebo se o nich moc nemluví, ale existují. „Museli jsme se vyrovnat s požadavky hasičů na vysokou požární bezpečnost a současně respektovat záměr investora obnovit původní secesní vzhled domu. Zajímavé na tomto domě je právě spojení nehořlavé minerální vaty, štukové výzdoby z lehčeného betonu a keramických dekoračních prvků, komentuje adaptaci bývalé mateřské školy v Žirovnici na Komunitní dům seniorů Milan Drbálek ze společnosti D+Architekti, která projekt zpracovala. Zadavatelem bylo Město Žirovnice. Fotografie vlevo.

 I historickou fasádu jde zateplit esteticky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Druhým příkladem povedeného zateplení fasády je budova Domu dětí a mládeže v Českém Krumlově, za kterým stojí spolek CBArchitektura. Fotografie vpravo.

Jde o pilotní projekt, který ve spolupráci s orgány památkové péče ověřuje možnosti snížení energetické náročnosti historických staveb. Tohle je jeden z možných přístupů, který můžete ukázat komukoliv, kdo říká, že to nejde (viz Kamenné Žehrovice),“ okomentoval fotografii před a po zateplení budovy zástupce spolku CBArchitektura na Facebooku.


Názory na článek  Zateplení sluší i historickým budovám, za nevkusem bývají peníze a lidský faktor
Na dané téma nejsou žádné názory.
Známkuj

Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem


Fotogalerie Stavba, nejlépe hodnocené fotografie

Články Stavba