Stavebnictví dále chřadne, obce a kraje přitom „sedí“ na svém loňském přebytku přes 72 miliard korun

Stavební výroba se letos v lednu poměrně výrazně propadla, o 5,9 procenta. Navázala tak na loňský celoroční propad, jenž nastal po předchozích dvou letech růstu.

Letos v lednu nepomohl stavebnictví ani vlídný průběh letošní zimy, teplotně nadprůměrný. Stavebnictví ovšem škodila poměrně vysoká základna meziročního srovnání loňského ledna. V letošním roce tak bude stavební výroba bojovat alespoň o mírný růst. Vykázat by měla růst čítající 0,8 procenta. K této „černé nule“ by jí měl pomoci zejména letošní znatelný pokles úrokových sazeb, jejž umožní již nyní vydatně klesající inflace. Pokles úrokových sazeb zvýší dostupnost financování a investic do nemovitostí, což se projeví zejména v pozemním stavitelství. S poklesem sazeb hypoték lze také předpokládat pozitivní impuls v oblasti rezidenční výstavby, to ale spíše až v příštím roce.

Inženýrské stavitelství brzdí důraz vlády na konsolidaci veřejných financí, ale také loňský rekordní přebytek hospodaření krajů a obcí, přesahující 72 miliard korun. Pokud by toto prostředky byly ve výraznější míře využity v oblasti inženýrského stavitelství, například na výstavbu či renovace silničních komunikací, pochopitelně poskytnou růstový impuls.

Pozemní stavitelství se letos jako loni bude potýkat s dopady vysokých úrokových sazeb, které ochromují investiční aktivitu ve stavebnictví či developmentu, ale také poptávku po nemovitostech, například prostřednictvím nadále poměrně vysokých sazeb hypoték. Průměrná sazba hypoték ani letos nepoklesne pod úroveň čtyř procent. To je na poměry let před válkou a před covidem stále vysoká úroveň.

Pomáhat by letos stavebnictví měly klesající ceny energií či stabilizace v oblasti cen stavebních materiálů, na výraznější růst to ale stačit nebude.