Pohonné hmoty v Česku jsou cenově nejníže za několik let a dále zlevní, nafta potenciálně až pod 30 Kč/l. Saúdská Arábie si chce Trumpa před jeho návštěvou na Blízkém východě naklonit levnou ropou

Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku dál zlevňují a ceny zůstávají nejnižší za několik let. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se v uplynulém týdnu snížila o 13 haléřů na 33,97 koruny za litr, nafta stála ve středu v průměru 32,67 Kč/l a byla o 19 haléřů levnější než před týdnem.

Benzín je nyní nejlevnější od září 2021 a nafta od července 2023. V letech 2022 až 2023 byla ovšem nafta zlevněna přechodným snížením spotřební daně z ní. To skončilo začátkem srpna 2023. Bez tohoto zásahu by nynější cena nafty byla nejnižší od října 2021, tedy podobně jako u benzínu.

Pokles cen pohonných hmot bude pokračovat i v příštím týdnu. Jejich zlevnění bude v rozsahu zhruba 40 haléřů na litr. A to zejména kvůli výraznému zlevnění ropy Brent na světových trzích, k němuž v posledních dvou týdnech došlo. Ropa zlevnila o zhruba deset procent, přičemž ještě navíc zpevnila koruna vůči dolaru, byť mírně, což zlevňování u českých čerpacích stanic ještě podpoří.

Cena barelu ropy Brent tento týden v pondělí v přepočtu do korun spadla poprvé od 12. února 2021 pod psychologickou úroveň 1300 Kč. Přitom 12. února 2021 stál litr benzínu v ČR průměrně 28,63 Kč a litr nafty 27,55 Kč, ukazují data CCS.

Pokud by tedy současné nízké ceny ropy vydržely déle, stejně jako úroveň kursu koruny k dolaru, tuzemským čerpadlářům – a nejen jim – se otevřel prostor pro zlevnění v rozsahu několika korun na litr, v případně benzínu pod 31 Kč/l, v případě nafty průměrně celorepublikově potenciálně dokonce pod psychologickou hranici 30 Kč/l. Na zmíněné úrovně z února 2021 ovšem paliva nezlevní, ani když bude ropa stát (mírně) méně než 1300 Kč/barel, neboť mezitím nastala výrazná inflační vlna a také tehdy panovala kvůli probíhající pandemii covidu slabší poptávka, stlačující marží, zejména marží čerpacích stanic. Pochopitelně, při potenciálním dalším, ovšem výrazném zlevnění ropy by ceny pohonných hmot mohly klesnout až na zmíněné úrovně února roku 2021.

Klíčovým důvodem dalšího kola zlevňování ropy je fakt, že od příštího měsíce uskupení OPEC+ navýší těžbu ropy o dalších 411 000 barelů denně, jak plyne ze sobotní dohody členských zemí.

K navýšení těžby zemí OPEC+ dochází ze dvou klíčových důvodů.

Tím prvním, „oficiálním“, je rostoucí nespokojenost uskupení OPEC+ s chováním jeho dvou členů, Kazachstánu a Iráku. Ti nerespektovali minulé dohody o omezení těžby, těžili nad dojednaný limit, takže se vezli jako černí pasažéři – inkasovali cenu navýšenou vlastní neukázněností, překračováním limitů těžby. A zároveň ještě tyli i z ukázněnosti ostatních těžařských zemí, které limity naopak dodržovaly, čímž navyšovali světovou cenu ropy. Kazachstán a Irák tak prodávaly vyšší objem za vyšší cenu. Ostatní těžaři se nyní snaží uvolněním limitů obě země „vykoupat ve vlastní šťávě“.

Druhým zásadním důvodem v pozadí šokového navyšování těžby se zdá být tlak americké administrativy. Prezident USA Donald Trump, jenž se nyní chystá na návštěvu Blízkého východu, opakovaně kartel OPEC vyzývá, ať zajistí nižší ceny paliv. Ty pomohou i Spojeným státům tlumit své domácí inflační tlaky. Rijád, který má v uskupení OPEC+ stěžejní slovo, se tedy může snažit si Trumpa naklonit a získat jej více na svoji stranu v době, kdy americký prezident vyjednává o možné nové jaderné dohodě s Íránem, tedy s blízkovýchodním arcirivalem Saúdské Arábie.

Jde ovšem i o Izrael. Ten měl už na tento měsíc, květen, naplánované letecké údery na íránská jaderná zařízení. Jenže Trump na ně zatím nekývnul. Bez podpory USA se do nich Izrael nepustí.

Saúdská Arábie si letecké údery na Írán nepřeje. V poslední době tradičně napjaté vztahy s Teheránem alespoň elementárně stabilizovala a obává se, že údery by mohly vyvolat širší blízkovýchodní konflikt, který by se vymkl kontrole, takže by na něj těžce doplatila.

Proto potřebuje Trumpa přesvědčit, ideálně právě při jeho nadcházející návštěvě v pouštním království, aby ani přes pokračující lobbing Izraele k úderům nedal zelenou. Vyhoví mu tedy zlevněním ropy, po němž Trump již delší dobu volá. I když tím sama krvácí – může letos kvůli němu zabřednout do rozpočtového schodku kolem 70 miliard dolarů, jak spočetla agentura Bloomberg. Rijád ale toto vyhodnotil jako menší problém než onu širší blízkovýchodní válku.

Saúdská Arábie se snaží si Trumpa naklonit i jinak než levnou ropou.

Největší saúdskoarabský realitní developer dle tržní hodnoty, saúdskoarabské vládě blízký Dar Al Arkan Real Estate Development, resp. jeho na londýnské burze kotovaná dcera Dar Global, s blížící se návštěvou Trumpa v Saúdské Arábii oznámil nové partnerské projekty s Trump Organization (Trumpův primárně realitní konglomerát, který od jeho nástupu do Bílého domu řídí prezidentovi synové).

Společnými silami tak postaví třeba 80patrový mrakodrap v Dubaji (luxusní penthousy v něm má jít koupit za bitcoiny, jež Trump podporuje – nebo se alespoň do role jejich podporovatele pragmaticky stylizuje) či golfové hřiště v Kataru.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank