Veřejné budovy ze dřeva nejsou experiment. Česku ale chybí data, podpora obcí i více dobrých příkladů

Dřevěné konstrukce už dávno nejsou jen tématem rodinných domů. Vhodné mohou být také pro školy, školky, domovy pro seniory, obecní byty, komunitní centra nebo sportovní zázemí. Přesto ve veřejném sektoru zůstává jejich využití v Česku spíše výjimkou a stát zatím nemá ucelená data, která by ukazovala skutečný podíl dřevěných veřejných budov. Evropské zkušenosti přitom ukazují, že veřejný sektor může být důležitým tahounem změny: Finsko si například stanovilo cíl zvýšit podíl dřeva v nové veřejné výstavbě na 45 %. Zároveň ale i tam platí, že bez metodické, finanční a odborné podpory zadavatelů zůstává dopad těchto cílů omezený.

Nová Surovinová politika pro dřevo počítá s větším uplatněním dřeva ve stavebnictví i ve veřejných zakázkách. U stavebních zakázek na budovy a jejich rekonstrukce zadávaných Ministerstvem zemědělství a jeho resortními organizacemi má být dosaženo minimálně 20% podílu dřeva nebo jiných obnovitelných materiálů. [1] Podle aliance Šance pro budovy a je to důležitý signál, samotný cíl ale nestačí. Obce a města potřebují srozumitelný postup, odbornou podporu a praktickou edukaci, aby uměly výhody dřevostaveb správně vyhodnotit a zároveň předešly chybám v přípravě projektů.

„Veřejné budovy jsou segment, kde může stát i samosprávy prakticky ukázat, že moderní, energeticky úsporné a klimaticky odpovědné stavebnictví není pouze tématem rodinných domů. Dřevo samozřejmě není univerzální řešení pro každou stavbu, ale u školek, škol, komunitních objektů, obecních bytů, domů pro seniory nebo nástaveb a přístaveb může dávat velmi dobrý technický i ekonomický smysl. Česko má nyní strategii a první metodické kroky. Chybí nám ale pravidelné měření skutečného dopadu a systematická podpora veřejných zadavatelů,“ říká Marta Gellová, ředitelka aliance Šance pro budovy. „Nejde přitom o nedostatek technických poznatků o dřevostavbách, ale o absenci pravidelné veřejné statistiky, která by ukazovala, kolik veřejných budov s významným využitím dřeva se v Česku skutečně staví, v jakém rozsahu a s jakými provozními výsledky,“ doplňuje Marta Gellová.

Cíl bez implementace nestačí

Evropské zkušenosti ukazují, že samotný politický cíl nezaručí změnu v praxi. Tam, kde chybí metodická pomoc, kvalitní projektová příprava, financování a zkušenosti veřejných zadavatelů, zůstává využití dřeva často jen dílčí nebo formální. [2]

Pozn.: Tabulka shrnuje vybrané nástroje a dostupná vyhodnocení; nejde o plně srovnatelnou statistiku podílu dřevěných veřejných budov.

Obce potřebují jasný postup – od záměru po provoz budovy

Klíčové rozhodnutí se odehrává už na začátku. Dřevostavba by neměla být do projektu doplňována až jako pozdní materiálová varianta, ale má být zvažována od formulace investičního záměru, ověření lokality a přípravy studie. O úspěchu veřejné dřevostavby rozhoduje především kvalitní příprava projektu a správné nastavení zadání již v nejranější fázi investice.

„Veřejná dřevostavba musí být dobře vysvětlena a dobře připravena. Obec je potřeba provést celým procesem: od vyjasnění její potřeby přes jednání se zastupitelstvem a veřejností, ověření financování, výběr projektanta, přípravu zadávací dokumentace, výběr dodavatele a technický dozor až po předání a užívání objektu,“ říká Blanka Nováčková , ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD).

Důležitá je také práce s obavami veřejnosti a zastupitelů. „Otázky na požární bezpečnost, únosnost, vlhkost, akustiku nebo životnost jsou legitimní. Musí se ale řešit odborně a včas, nikoli až ve fázi vypořádání připomínek k již hotovému projektu,“ doplňuje Blanka Nováčková . Paní Nováčková zároveň dodává, že u veřejných budov je důležité hodnotit nejen investiční náklady, ale také dlouhodobé provozní náklady, rychlost realizace a celkové fungování budovy během její životnosti.

Rychlost, provoz i kvalita prostředí

Pro obce jsou u dřevostaveb důležité zejména praktické přínosy: kratší doba výstavby, menší zátěž okolí, čistší staveniště, vyšší míra prefabrikace, lepší předvídatelnost harmonogramu a možnost dokončit projekt v rámci jednoho volebního období, a to při dodržování rozpočtu a bez navyšování nákladů v průběhu výstavby. Dřevěné konstrukce lze využít nejen u novostaveb, ale také u přístaveb, nástaveb a rekonstrukcí. V řadě veřejných budov se jako velmi efektivní ukazuje hybridní konstrukční řešení kombinující dřevo s dalšími materiály.

Významná je i kvalita vnitřního prostředí. Dřevo je v interiéru vnímáno jako příjemný materiál a u škol, školek, domovů pro seniory nebo komunitních center může zvyšovat uživatelský komfort. Díky dobrým tepelně-technickým parametrům konstrukcí lze zároveň dosahovat provozně úsporných budov. Podle údajů ADMD mohou tenčí konstrukce s velmi dobrými izolačními vlastnostmi v některých případech přinést přibližně 7 % využitelné podlahové plochy navíc.

České příklady ukazují, že dřevo může fungovat v malých obcích i ve větších městech. Mateřská škola v Olešnici byla zvolena mimo jiné kvůli rychlosti výstavby, dodržení rozpočtu, čistotě staveniště a ekologii. Hasičárna v Nahém Újezdci kombinuje technické, společenské i provozní funkce. Komunitní centrum v Úsilném bylo podle zkušenosti obce postaveno rychle a bez výrazného narušení okolí. Tělocvična základní školy v Dolním Bukovsku zase ukazuje využití dřeva u sportovního zařízení a investor uvádí podstatné snížení nákladů na vytápění. Dřevo přitom nemusí znamenat jen novostavbu: rekonstrukce střední školy v Praze na Českobrodské využila dřevěný obvodový plášť jako součást projektu zaměřeného na výrazné snížení energetické náročnosti a uhlíkové stopy budovy.

„Veřejný sektor může být v modernizaci stavebnictví velmi silným impulzem. Pokud budou mít obce k dispozici jasná data, metodickou podporu a odborné partnery, mohou veřejné dřevostavby přinést nejen nižší environmentální dopad, ale i kvalitnější prostředí pro děti, seniory, zaměstnance veřejných služeb a obyvatele obcí. Právě veřejné budovy mají schopnost ukazovat dobré příklady ve velkém měřítku,“ uzavírá Marta Gellová.

S cílem umožnit veřejným zadavatelům získat přímou zkušenost s provozem budov, procesem výstavby i technickým řešením jednotlivých projektů, nabízí ADMD mimo jiné zástupcům měst a obcí možnost odborných exkurzí do výrobních závodů i na realizované veřejné dřevostavby v České republice.

[1] Surovinová politika pro dřevo 2024, opatření O21.22: dosažení minimální míry využití 20 % podílu dřeva nebo jiných obnovitelných materiálů ve stavebních zakázkách na budovy a jejich rekonstrukce zadávaných MZe a jeho resortními organizacemi.

[2] WoodPoP: Public Procurement for Wooden Buildings, European Timber Buildings report, 2025

[3] https://csu.gov.cz/docs/107532/6d81e09c-3a5e-4ea3-1f93-338f70bc4479/csta050726_komentar.pdf

[4] Ministry of the Environment of Finland: Wood in public construction – National targets for wood in public construction.

[5]https://www.samo1planet.si/wp-content/uploads/2024/02/TheAnalysisOfTheImpactsOfGreenPublicProcurementInSlovenia.pdf

[6] WoodPoP: Public Procurement for Wooden Buildings, European Timber Buildings report, 2025