Velikonoční tradice a zvyky: dodržujeme ještě staročeské velikonoční zvyky?

Rubrika: Tipy a triky
Aleš Horák (Bydlet.cz), 14.04.2017

Většina z nás udržuje nějaké velikonoční zvyky, nebo tradice. Na Velikonoce se tradičně barví vejce, plete a používá pomlázka, pečou se mazance a beránci. Už spíše výjimečně se vyřezávají píšťalky a pletou věnečky.

Výzdoba
Pokud nejsme příliš nároční a netoužíme po originalitě, s velikonoční výzdobou se dnes nemusíme trápit, stačí navštívit příslušný obchod s dekoracemi. Pokud chceme sobě i dětem připomenout tradice a oživit lidovou tvořivost, vyrobíme si několik předmětů i dnes sami, třeba jen pro radost.

Holubička
Vajíčko s pevnou skořápkou vyfoukneme, vejdunek pečlivě vypláchneme vlažnou vodou, aby v něm nezůstaly zbytky vajíčka. Na protilehlých bocích opatrně prorazíme jen o málo větší kulové otvory, jimiž pak protáhneme papírová křidélka. Pro křidélka potřebujeme čtverec bílého tenkého papíru (délka strany 18 -20 cm), papír hustě poskládáme jako harmoniku, konec můžeme ozdobně prostříhat, omotáme nití do ruličky a protáhneme vejdunkem, nit vytáhneme. Do otvoru na užší špici vejdunku vložíme ocásek harmoniku z polovičního formátu papíru, potřenou lepidlem. Pro hlavičku zmačkáme zhruba polovinu papírového kapesníčku, do vody dáme škrob v poměru 1:1, do roztoku namočíme kousek vaty, papírovou kuličku obalíme, vyhladíme a na špejli necháme dobře uschnout. Jako zobáček dáme kousek červeně obarvené špejle. Oči vyznačíme barevným fixem. Hlavičku přilepíme k širší špici vejdunku, pokud je otvor malý, hlavičku na něj nasadíme i se zkrácenou špejlí, na které se sušila. Pro zavěšení můžeme na hřbet holubičky přilepit vteřinovým lepidlem nit, nebo nit pomocí dlouhé tenké jehly protáhneme otvory, v nichž jsou křídla. 

Líto
Malý smrček, borovičku, břízu nebo jiný listnatý stromek, pokud možno už narašený, je nutno předem upravit. Středový kmínek nad spodními větvemi vyřízneme a postranní větvičky svážeme vrcholky k sobě - vznikne tvar koule. Líto zdobíme podle krajových zvyklostí, papírovými růžičkami a kvítky, prostříhanými papírovými kolečky, červenými vejci, pentličkami, řetízky se stébel slámy a čtverečků barevného kanafasu. Na borovicový stromek můžeme navlékat bílé vejdunky. Jehličí ovineme silnější nití, na obou špicích vejdunků zvetšíme otvory, šroubovitým pohybem navlékneme vyfouknuté skořápky na větvičky. Nit opatrně odstraníme, jehličí upravíme, líto vyzdobíme červenými stužkami.

Pomlázka
Nejvhodnější jsou proutky vrby bílé, roste podél potoků a řek, proutky jsou pružné a nelámou se. Použít můžeme i proutí z jiné vrby, kromě vrby smuteční. V některých krajích byly oblíbené březové metly nebo jalovcové větévky. Jako pomlázkový bič se také používaly jakési důtky, spletené z kožených řemínků a protažené barevnými koženými pásky.

Proutky se mají řezat od listopadu do konce února, později začínají rašit. Před vlastním pletením ponoříme proutky nejméně na třicet minut do studené vody. Většina pomlázek se začíná plést od rukojeti, ze šesti prutů je tzv. klasická pomlázka, plete se také z osmi, devíti, dokonce z šestnácti prutů. Přesný postup je v mnoha publikacích na internetu.

Pomlázky byly zdobené, splétaly se z různobarevných prutů, vázaly se na ně stuhy, na špici se upevňovalo vajíčko nebo vyšívaná pentle.

Pletení věnečků
Dívčí hra a rovněž součást mnoha velikonočních slavností. Věnečky se pletou z různých květin: sedmikrásek, bílého jetele, svlačce, nejčastěji se pletou z pampelišek. Důležitou podmínkou jsou ohebné, co nejdelší stonky.

Do levé ruky uchopíme květinu palcem, ukazovákem a prostředníkem, tak aby květ byl vlevo a stonek směřoval vodorovně vpravo. Další květinu držíme v pravé ruce svisle, a přiložíme zepředu těsně k prvnímu květu. Prsty levé ruky přidržíme současně oba stonky  bodě doteku. Pravou rukou svislý stonek ohneme směrem od sebe a ovineme kolem prvního stonku mezi dvěma květy. Stonek je v poloze vodorovné směrem k nám. V poslední fázi stonek ohneme směrem doprava a přidáme k prvnímu vodorovnému stonku. Celý postup se opakuje až do potřebné délky věnečku.

Můžeme také postupovat jako při pletení copánku, přičemž při každém přeložení přidáme jednu květinu. Nakonec stočíme věneček do kruhu, oba konce k sobě přiložíme a svážeme. Věneček s copánky upleteme tak, že další copánek překřížíme podle velikosti hlavy, konce necháme volně viset. 

Smrtka
Pro tradiční figurínu potřebujeme dvě tyčky, přeložíme je do tvaru a pevně svážeme lýkem, provázkem nebo dvěma hřebíčky. Ze slámy, sena nebo suchého mechu vytvarujeme kouli ve velikosti hlavy a protáhneme ji bílým plátnem. Kouli narazíme na vrchol kříže. Kolem paží a trupu přiložíme dlouhou slámu, nejlépe žitnou a sklizenou ručně, tedy kosou. Sláma má být vymlácená, s prázdnými klasy nebo bez klásků (v lidové tradici pouze prázdná sláma symbolizuje smrt). V partii ramen, zápěstní , krku a pasu slámu pevně svážeme lýkem nebo konopným provázkem. 

Černou barvou vyznačíme jednoduchý obličej, na hlavu dáme šátek nebo bílé zavinutí, přidáme bílou halenu, pestrou suknici, fěrtoch, na zápěstí můžeme přidat pestré stužky. Velmi důležitou součástí je náhrdelník z bílých vyfouknutých vajec, prastarý symbol smrti, má být doplněn náhrdelníkem z prázdných hlemýždích ulit. Před upálením nebo utopení se figurína odstrojí, ponechá se jen náhrdelník z vejdunků.

Vejdunek
Vyfouknuté vajíčko má krajové názvy: vejdunek, výduch, výfuk. Při práci musíme postupovat opatrně, na obou špičkách vejce vyťukáme silnější jehlou, hřebíčkem, ostrou špičkou nože nebo nůžek malou dírku, v užší špičce uděláme otvor o něco větší (delším špičatým předmětem, jehlou nebo špejlí můžeme narušit žloutek), do menší dírky opatrně foukáme tak dlouho až celý obsah vajíčka vyteče. Vyfouknutou skořápku omyjeme v teplé vodě s trochou saponátu, dáme okapat, necháme dobře vyschnout a oba otvory zavřeme voskem.

Vrbová píšťalka
Předpokladem úspěchu je vrbový prut, co nejvíce nalitý jarní mízou, což usnadní oddělení kůry od dřevnaté části. Vhodný stav trvá v přírodě pouze krátký čas, pak už je na pravou píšťalku pozdě, bezová píšťalka, kterou můžeme vyrobit i později, je však jen náhražka.

Na píšťalku potřebujeme nožík a deset centimetrů dlouhý, rovný a hladký vrbový proutek o síle 1,5 cm. Na horním konci vyřízneme zvukový otvor pro proudění vzduchu ven z píšťalky. Náústek vytvoříme tak, že seřízneme kůru kolem asi 1,5 cm od kraje do poloviny tloušťky píšťalky a řez zaoblíme. S citem naklepáváme a průběžně zkoušíme, zda jde kůra lehce stáhnout. Jakmile se to podaří, budoucí vnitřek náústku v místě před zvukovým otvorem oddělíme. Zkrátíme odkrytou část na polovinu a u náústku po délce odřízneme 1 mm slabý plátek. Obnažený náústek vrátíme do duté kůry, tam, kde původně byl, a spojíme s druhým dílem.

Podle jiného způsobu uřízneme asi 20 cm dlouhý prut s průměrem 1 - 1,5 cm. Silnější konec proutku položíme na koleno a střenkou nože otloukáme kolem dokola. Prut pevně uchopíme oběma rukama a kroutivým pohybem  zkusíme uvolnit kůru od dřeva. Uvolněnou kůru po obvodu nařízneme a stáhneme . Z obnaženého dřeva odřízneme kolíček, podélně jen trochu seřízneme. Kolíček musí dosahovat ke klínovitému zářezu v kůře. Druhý konec ucpeme jiným plným kolíčkem. Fouká se na straně seříznutého kolíčku. Proud vzduchu vychází otvorem v kůře, naráží na jeho hranu a tvoří pískavý tón. Můžeme vyrobit několik různě dlouhých a různě silných píšťalek, lýkem je spojit a uvázat na dva tenké příčné proutky. Vznikne syrinx (Panova flétna).

Květiny
Už před velikonocemi se objevují jemné květiny na keři vilínů, trochu později kvetou talovíny. Po nich přichází čas bělostných sněženek, brzy nasledují krokusy, bledule, ladoňky, petrklíče, tulipány a koniklece. Vůni a nádherné odstíny drobných fialek nelze přehlédnou. Postupně rozkvétají žluté, fialové květy dalších rostlin. Pro dokonalý efekt vysazujeme jarní květiny pokud možno hustě. Květináčky se šafrány, hyacinty, narcisy, tulipány a prvosenkami a dalšími druhy umístíme do truhlíků nebo na menší záhony tak, alby ladily barvou i velkostí.

U všech cibulovin je důležitá dobrá drenáž a propustná půda, nadbytek vláhy nesnášejí, na větrných balkonech se vzdáme vyšších odrůd. Velkokvěté vyšlechtěné cibuloviny kvetou velmi bohatě, pokud je při rašení a při odkvětu přihnojíme minerálními hnojivy. Půvabným planým druhům tulipánů a narcisů postačí na podzim trocha kompostu. Přiměřeně zaléváme a uvadlé květní stonky průběžně odstraňujeme.

V barevně osázeném truhlíku se dobře uplatní violka rohatá, sedmikráska, hyacint, pomněnka, tařička. Ve vrbovém košíku je dobře barevně doplní zelený břečťan. Macešky kvetou až do léta, kvítky violky rohaté budou vypadat dobře v doprovodu macešky zahradní, květy v průměru 2,5 - 10 cm mají nejrůznější barvy.

Dekorace
Vysévání obilí do misek symbolizovalo začátek zemědělských prací, k zeleni se do misek dávala vajíčka a figurky zvířátek. Do keramické misky dáme zeminu, den před zasetím osivo (oves, ječmen, čočku, řeřichu) namočíme, sadbu zaléváme vodu o pokojové teplotě. Do čtrnácti dní by se měl v  misce objevit hustý kobereček osení. Semínka řeřichy vzklíčí už po několika málo dnech, zároveň získáme čerstvou a zdravou přísadou do salátu nebo na chléb s máslem.

Snůška vajec na ošatce, vyložené plátěným ubrouskem, ke slepicím vejcím přidáme velmi dekorativní křepelčí vajíčko, slepičí vajíčka můžeme ozdobit jednoduchými kresbami, vajíčka potřeme bezbarvým lakem, aby se barvy nerozmazaly. 

Ozdobené stojánky vyrobíme se svinutých březových větviček a sena. Z březových větviček spleteme věneček, oba konce spojíme, omotáme drátkem, doprostřed vložíme kousek sena. Vaječné skořápky vyčistíme, vlepíme do věnečku, naplníme vodou, vložíme drobné kvítky.

Skořápky z barevných vajíček nemusíme vyhazovat, do každé vložíme malou svíčku, dáme do skleněné misky, ty rozmístíme na tác a kolem nich načechráme dřevitou vlnu. 

Sváteční stůl
O velikonočních svátcích necháváme celý interiér rozkvést barvami. I to je vítání jara.

Bochánek z mazancového těsta ozdobíme "lítem" z větvičky borovice s bílými vejdunky a červenými stužkami. Z těsta vytvarujeme hnízda nebo košíčky a uprostřed zapečeme syrová bílá nebo obarvená vejce.

Mazanec ozdobíme po obvodu copánkem z těsta, do vrcholku se znamením kříže vpíchneme zelenou ratolístku s ptáčkem z těsta.

Ke každému talíři dáme miniaturní vázičku z vaječní skořápky. Na špicích vajíčka uděláme co nejmenší otvory, obsah vyfoukneme, skořápku dobře vypláchneme vlažnou vodou, ozdobíme ornamenty, vsadíme do hnízdeček z drobného proutí. Do této improvizované vázičky nalijeme trochu vody, vložíme sedmikrásky nebo fialky a zelné lístečky.

Pomlázku využijeme jako dekoraci, přizdobíme ji stuhami a kraslicemi.

Zdroj: Michaela Zindelová a kolektiv - Česká velikonoční kniha

Jak je to vlastně s Velikonočními svátky?

 

Názory na článek  Velikonoční tradice a zvyky: dodržujeme ještě staročeské velikonoční zvyky?
Na dané téma nejsou žádné názory.
Známkuj

Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem


Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie

Články Tipy a triky