Bydlení – historie bydlení, tvůrčí hnutí Art and Craft. Řemeslo a ruční práce – vkus a účelnost.

Jiřina Kavková, 6.3.2012

Aglické tvůrčí hnutí Art and Craft se vyhraňovalo proti zdobnosti a nevkusu továrně vyráběných nábytkových předmětů. Prosazovalo návrat k ruční, řemeslné práci a bydlení účelnému i harmonicky krásnému.

Průmyslově vyráběný nevkusný nábytek a odpor vůči němu

V polovině devatenáctého století se změnil vzhled interiérů. Nábytkové předměty byly pouhými napodobeninami minulých slohů s přemírou bujné dekorace.

Na obranu řemeslné práce a nábytku bez přemíry pseudohistorizující dekorativnosti vystupovaly hnutí i osobnosti. Byly to první protesty, vyzývající k přiznání používaných materiálů, k pravdivým tvarům a k obnově uměleckého řemesla. To v té době pod vlivem industrializace čím tál tím víc upadalo.

Je zcela logické, že hlasy volající po návratu k poctivému řemeslnému dílu se ozývaly především ve Velké Británii. Překotný a nevídaný rozvoj průmyslu i zde produkoval přemíru nevkusu a velké množství nevzhledných výrobků. Přitom zanechával v otřesné bídě tovární dělníky, zaměstnané stereotypní a vyčerpávající prací. Profesor John Ruskin /1819-1900/, přednášející estetiku na oxfordské univerzitě, byl jednou z předních osobností hlásající odpor k tomuto stavu. Byl přesvědčen, že právě technický pokrok zapříčinil rozbití harmonické společnosti. Prosazoval myšlenku, že dělník by měl mít stejné právo jako řemeslník ve středověku - pracovat a radovat se z díla, s plným vědomím svého životního poslání.

Hnutí Art and Craft

Mezi tyto hlasy doprovázené tvůrčími činy se zařadilo především anglické hnutí Art and Craft. Vůdčí osobností byl jeho zakladatel William Morris /1834 - 1896/, anglický básník, výtvarník a sociolog. Morris byl především úporným bojovníkem proti banálnosti továrních výrobků. Jako Ruskinův pokračovatel založil W.Morris v roce 1861 spolu s talentovanými výtvarníky družstvo. Jeho cílem bylo, aby řemeslná výroba předmětů denní potřeby zlepšila každodenní život lidí a přitom dělníkům přinášela radost z vykonaného díla. V přesvědčení, že tovární práce je příčinou všech hrůz a ohavností, začal hlásat tak jako J. Ruskon návrat k ruční řemeslné práci. Ve snaze poskytnout lidem příjemnější a umělecky hodnotnější prostředí, připravil spolu se svými spolupracovníky návrhy nábytku, textilu a celou řadu předmětů denní potřeby.

Svými teoretickými pracemi upevnil pozice uměleckého řemesla a realizovanými návrhy nábytkových předmětů ovlivnil i směr vývoje nábytkových předmětů. Traduje se, že když se rozhodl postavit svůj dům "Red house", nebyl schopen si pro přemíru nevkusu vybrat na tehdejším anglickém trhu s nábytkem vhodné zařízení. Proto se tehdy zrodila firma Morris, Marshall, Faulkner & Co. V ní pak byly nabízeny předměty oproštěné od všech zbytečností, určené praktickým účelům, pro práci i odpočinek. Když si prohlížíme z dnešního pohledu leták jeho firmy nebo fotografie realizovaných interiérů, nemusí se nám jeho nápady jevit tak převratně. Teprve při porovnání s tehdejšími předměty, které naplňovaly viktoriánské domácnosti, vynikne jeho prozíravost. Na realizacích je patrné, že se mu maximálně podařilo přiblížit navrhovaný nábytek jeho funkci a využít správně také materiál. Vše říkalo reklamní heslo jejich firmy: "Nemějte doma nic, co nepovažujete za užitečné, vše co vám nepřipadá krásné..."

Nezajímal je pouze uživatel - zákazník, ale obraceli se kriticky i k tehdejším způsobům výroby a k její kulturní úrovni. Byl to odpor vůči tehdejšímu používání strojů v továrnách, kdy se dělník stal vykonavatelem monotónních úkonů a stroji podřízeným. Bojovali proti ponížení člověka, která strojová výroba přinášela. Morris vystupoval jak proti průmyslovému vývoji, tak i proti ošklivosti předmětů, které tehdejší průmysl produkoval. Nevěřil, že stroje bude možné používat i jinak, než tomu bylo při bouřlivém rozvoji anglického průmyslu v 19. století.

Často se setkáváme s názorem, že toto anglické hnutí s jeho představiteli W. Morrisem, oxfordským profesorem J. Ruskinem a s výtvarníky, kteří s Morrisovou firmou úzce spolupracovali, dalo základ tvorbě hodnotnějších průmyslových výrobků. Nasvědčovala by tomu skutečnost, že estetice začal být konečně přikládán prvořadý a hluboký význam.