Realitní poradna - Dobrý den, bydlíme s manželem a synem v družstevním bytě, který jsme získali v době trvání manželství. Manžel …

Otázka: Dobrý den, bydlíme s manželem a synem v družstevním bytě, který jsme získali v době trvání manželství. Manžel má dceru z prvního manželství. Členem družstva je manžel. Ráda bych věděla: 1) zda může být členem družstva vždy jen jedna osoba z rodiny nebo zda mohou být členy oba manželé, 2)zda v případě úmrtí manžela by měla jeho dcera nárok na dědický podíl z hodnoty bytu, 3) Na pozemku družstva jsme postavili garáž, která je v katastru nemovitostí vedena na manželovo jméno. Jak by se dědila garáž v případě úmrtí manžela (měla by jeho dcera nárok na dědický podíl) a jak by se postupovalo v případě rozvodu? 4) V případě úmrtí nejdříve mého a poté manžela, jak by probíhalo vypořádání dědictví bytu mezi naším synem, který v bytě celý život bydlí, a manželovou dcerou, která v bytě nikdy nebydlela? 5) Co se vlastně rozumí pojmem "hodnota členského podílu" - je to výše částky složené při vzniku členství (v našem případě 5000 Kč) nebo hodnota bytu? Omlouvám se za obsáhlost dotazu a o to více děkuji předem Ivana Kubecová P.S. Našla jsem vás náhodou na internetu
 
Odpověď: Rozsah této rubriky nedovoluje úplně vyčerpávající odpověď, která by brala v úvahu všechny možné alternativy, zvláště z pohledu dědického práva, proto je koncipována ve značné stručnosti, heslovitě a podrobnostech je třeba obrátit se nejlépe na advokáta. K jednotlivým bodům dotazu :1) Členem družstva mohou být (mimo osob právnických) osoby fyzické, přičemž podrobnější úpravu členství, jeho vzniku a zániku řeší stanovy konkrétního družstva. Z toho plyne, že oba manželé mohou být členy družstva, pokud splní podmínky se vznikem členství spojené,2) V případě úmrtí manžela by jeho dcera z prvního manželství (za předpokladu, že by nenastaly okolnosti z dědictví ji vylučující) kromě jiných dědiců (manželka, syn) dědila (ať již ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů) a měla nárok na dědický podíl z vypořádacího podílu, do něhož by se promítla i hodnota družstevního bytu, po zemřelém členovi družstva, pokud by nepožádala o to z titulu úmrtí otce stát se členem družstva3) Rovněž garáž by se stala předmětem dědického řízení a dcera by byla jedním z dědiců. V případě tzv. „nesporného“ rozvodu by si manželé před rozvodem upravili své majetkové vztahy, týkající se společného jmění manželů dohodou, pokud je garáž z nějakého důvodu ve výlučném vlastnictví manžela zůstala by nadále v jeho dispozici. V úvahu však připadá i možnost, že k jejím nabytí či udržení byly vynaloženy prostředky ze společného jmění manželů, což by mohlo být také předmětem vypořádání. V případě „sporného“ rozvodu je rovněž dána přednost dohodě partnerů o vypořádání SJM; pokud k ní nedojde rozhodne na základě návrhu jednoho z nich soud. Pro případ, že by do tří let po zániku manželství nedošlo k vypořádání nebo nebyl podán návrh soudu, platí ust. § 150 odst. 4) obč. zákoníku.4) V případě úmrtí tazatelky by dědil manžel a syn zůstavitelky; po úmrtí manžela by dědil syn a dcera z prvního manželství a při vypořádání dědictví je třeba vycházet z toho, že družstevní byt je majetkem družstva a přechod práva nájmu by při takovém sledu událostí vycházel z ust. §§ 706 a 707 občanského zákoníku5) V případě částky 5.000,-Kč se jedná o členský vklad, kterou se člen družstva podílí na majetkovém zajištění činnosti družstva. Členským podílem je souhrn práv a povinností člena družstva a zahrnuje v sobě i splacený členský vklad. V souvislosti se zánikem členství za trvání družstva z důvodů uvedených v zákoně se pak používá termín vypořádací podíl. Ve Vašem případě by se hodnota všech bytů ve vlastnictví družstva – tedy i toho k němuž máte právo nájmu - promítla do výše vypořádacího podílu, jehož výše se určí způsobem uvedeným v ust. § 233 obchodního zákoníku.