Realitní poradna - Dobrý den, našla jsem si vaše webové stránky na přes www.google.cz. Mám takový ošemetný problém a nevím jak …

Otázka: Dobrý den, našla jsem si vaše webové stránky na přes www.google.cz. Mám takový ošemetný problém a nevím jak ho vyřešit. Mám dva starší bratry. Otec postavil oběma bratrům rodinné domky a zaplatil je. Mně přislíbil rodinný dům, ve kterém doposud bydlí. Nebylo řečeno kdy ho získám, nicméně polovinu z tohoto rodinného domku již v okamžiku získání plnoletosti převedl na mne. Tzn. že pouze můj otec a já jsme uvedeni v katastru nemovitostí jako majitelé ideálních polovin nemovitosti. Problém je takový: jakým způsobem ošetřit situaci, abych se nemusela jednoho dne, po smrti otce, dostat do konfliktu s mými dvěma bratry, kteří by měli nárok dědit každý jednu šestinu z hodnoty nemovitosti z polovičního podílu otce. Doposud není sepsán žádný záznam o tom, že se vzdávají nároku na dědění z této nemovisti v můj prospěch a pokud vím, ani v závěti není uvedeno, že já budu výhradním majitelem této nemovitosti. Nerada bych se poté dostala do zapeklité situace, kdy nebudu mít jak sourozence vyplatit a nebudu moci nemovitost prodat a budu se muset o nemovitost dělit. Děkuji za radu.
 
Odpověď: Úplné a vyčerpávající zodpovězení všech otázek (zejména z oboru dědického práva) není bez znalostí všech rozhodných skutečností reálné, překračovalo by výrazně rámec této rubriky a proto v obecné rovině z hlediska zákonné úpravy lze za předpokladu, že okruh osob, jichž se problém týká je vymezen pouze tazatelkou, otcem a bratry - uvést následující. Z hlediska zájmů tazatelky a zabránění možným střetům ohledně popisovaného rodinného domu v budoucím dědickém řízení, by bylo zřejmě nejvhodnější, kdyby otec nyní vlastnící jeho ideální 1/2, tento svůj spoluvlastnický podíl převedl na tazatelku již za svého života (např. darovací či kupní smlouvou), která by se stala výlučnou vlastnicí. V takovémto případě by se rodinný dům, resp. spoluvlastnický podíl otce, vůbec nestal předmětem dědictví. V souvislosti s daňovými aspekty je třeba uvést, že převod podléhá také režimu právní úpravy daně z převodu nemovitosti se sazbou 3 % . Další bydlení, užívání či nějaká další případná práva k této nemovitosti ve prospěch otce by bylo vhodné současné s tímto převodem ošetřit a zabezpečit formou smlouvy o zřízení věcného břemene. Pokud se však stane spoluvlastnický podíl po otci předmětem dědictví, je další vývoj vlastnických vztahů možný v několika alternativách, k některým z nich pouze pro ilustraci a jen velmi rámcově. Jednou z nich je to, že bratři v rámci dědického řízení odmítnou dědictví. Úskalí problému je v tom, že musí jít o odmítnutí celého dědictví (nikoliv tedy částečného, vztahujícího se jen ke spoluvlastnickému podílu po otci). Prohlášení o odmítnutí dědictví, učiněné navíc jen kvalifikovaným způsobem, má právní následky jen tehdy dojde-li k němu až po zůstavitelově smrti. Pro odmítnutí dědictví ještě za zůstavitelova života není v platné právní úpravě žádná zákonná opora. Další možností by byla dohoda dědiců, v rámci níž by tazatelka nabyla výlučného vlastnictví k celé nemovitosti. Velikost dědických podílů bude odvislá od právního titulu z něhož se bude dědit, zda ze zákona, ze závěti, nebo z obou těchto důvodů.