Luxfery nejsou přežitek z minulosti

Rubrika: Stavba
Living (Peloton), 4.01.2005


Ledová skládačka

Většina z nás je pamatuje osazené do stěn garáží, zádveří, schodišť rodinných domů. Dovnitř propouštěly denní světlo, ven pouštěly hrůzu. Luxfery.

Současnost se zase jednou nechala inspirovat minulostí, avšak nevyšla z vesele barevných, pupíkatých luxfer socialistických, ale z funkcionalistické architektury. Ve světě se nové typy skleněných vitra bloků používají už řadu let, u nás se vlna zájmu zvedala jakoby s rozpaky.

„S luxferami pracuji už pár let a ve chvíli, kdy jsem to chtěl vzdát, nastal boom,“ říká Radek Lebl ze studia AnetCeramic.

„Hlavní důvod bude asi ten, že architekti a projektanti pochopili, že luxfery – skleněné tvárnice - jsou ideální prvek do interiéru.“

Tuto skutečnost potvrzuje rovněž architekt Zdeněk Tichý ze studia DTD: „Z luxfer se dělají rovné i obloukové stěny, ale například i kuchyňský bar – prvky, které interiér velice ozvláštňují. Oblíbené jsou bezbarvé i barevné, s jemnými, neagresivními tóny, které se dobře snášejí s dalšími barvami a materiály interiéru. Podle místa použití se volí buď průsvitné čiré luxfery, nebo neprůhledné pískované verze se sametovým vzhledem. Myslím, že tyto nové typy ještě čeká budoucnost.“

Jak na ně

Luxfery se spojují třemi základními způsoby, za prvé klasicky, tedy maltou. Chce to ale velkou trpělivost a ne každý umí udělat pevnou, pěknou luxferovou zeď s rovnoměrnými spárami.

„Materiál je deklarovaný jako stavební tvárnice a zedníci s ním zacházejí jako se skleněnými cihlami. Jako by nevěděli, že ošklivé detaily neschová omítka,“ posteskne si Radek Lebl.

V interiéru se mohou používat i luxferové prefabrikáty, vyrobené na zakázku. Práce s nimi je rychlejší a čistší, protože přibližně pětadvacetikilogramové kusy se vyrobí v dílně a na místě se pouze sesadí, spojí lepidlem a přespárují.

„Prefabrikátová stěna se vyrábí naplocho a díky tomu je zaručena rovinnost spár. Dodrží se i správné, proarmování, udělají se prostupy, okraje stěny a tak podobně. Jednoznačně jde o pevnější a hezčí variantu.“

Třetí systém je pro stavbu nejednodušší: luxfery se nasucho zasunují do dřevěných rámečků předem připravené konstrukce.

Dražší - levnější

Zedník v hodinovce si bere za zdění skleněných luxfer pět až šest set korun. Problém je, že zdít může jen po dvou třech vrstvách a pak musí zeď nechat den vytvrdnout.“

Zdít stěnu prohnutou do oblouku je klasickým způsobem prý téměř nemožné. K takovému účelu se proto spíše používají prefabrikáty, jejichž cena se pohybuje kolem 2000 až 2500 korun za metr čtvereční. „Prefabrikrát představuje dražší verzi jen relativně: stavba může být hotová za den, práce je čistá, výsledek nesrovnatelně lepší.“

Velmi rychle se luxferová stěna postaví zasunováním skleněných cihel do dřevěných roštů. Tento systém však má dvě nevýhody:

„Za prvé dřevěná konstrukce zůstane přiznaná a stěna tím ztratí na lehkosti. Za druhé je tento způsob velmi drahý, protože čtvereční metr roštu bez luxfer stojí kolem pěti až šesti tisíc korun.“

A na kolik přijdou luxfery?

Za skleněné čtverce o rozměrech 20 x 20 centimetrů o tloušťce 80 nebo 98 milimetrů zaplatíte podle barvy a povrchové úpravy za kus 70 až 200 korun (bez DPH). Luxfery osazené do panelu vám budou počítat 160 až 400 korun za kus, opět bez DPH. Zakončovací a rohové tvarovky pořídíte od 400 až za 1200 korun bez DPH za kus.

„Variantou této poměrně drahé, ale stylově čisté novinky je zakončení pohledové hrany obložkou z materiálu Corian nebo z nerezového plechu. Nejlevnější, ale nejméně praktická bývá klasická úprava štukem nebo stěrkou.“

Možná úskalí

„Investoři i architekti musí pochopit, že skleněná luxfera je tvárnice a kvůli dilataci by měla mít minimálně centimetrovou spáru. Tu však oni z estetických důvodů nechtějí,“ říká Radek Lebl.

„Zdění ,na sraz´ vypadá lépe, ale pokud se luxfery spojí jen malým množstvím malty, jejíž přilnavost ke sklu navíc není ideální, nemůžeme čekat žádnou pevnost. Spáry i luxfery začnou po čase praskat.“

Ze stejných důvodů varuje i před snahou vynechat z úsporných důvodů armování: „Takovou stěnu můžete prokopnout stejně snadno jako v americkém filmu,“ upozorňuje.

Investorům doporučuje, aby si předem ujasnili, že:

Skleněná luxferová stěna je těžší než stěna cihlová. Pokud se nestaví v přízemí nebo v novostavbě s betonovou podlahou, měli by se stavebníci o svém záměru poradit se statikem.

Stěnu je třeba realizovat už během hrubé stavby. Lépe se pak napojí obklady, podlahová krytina či omítky.

Stěnu z luxfer nelze instalovat na plovoucí podlahu, protože by ji váhou zničila. Stěna se k podlaze musí přilepit speciálním lepidlem.

Ani zdařilá luxferová stěna nebude nikdy vypadat jako dokonalé hladký a přesně sesazený keramický obklad. Puntičkářům bude proto vždy tak trochu proti srsti.

autor: Oldřiška Podhorcová
Foto: archiv

Více informací najdete v časopise Living 12/2004



Názory na článek  Luxfery nejsou přežitek z minulosti
Na dané téma nejsou žádné názory.
Známkuj

Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem


Fotogalerie Stavba, nejlépe hodnocené fotografie

Články Stavba