Javory zvané japonské

Peloton, 30.5.2006

Z hlediska použití a okrasné hodnoty jsou považovány za jedny z nejdůležitějších, i když u nás poměrně nových dřevin. Různorodost tvarů, velikostí, forem, barev a užití je natolik rozmanitá, že mohou plnit v podstatě jakýkoliv požadavek zahradní architektury. Z hlediska kvetení jsou sice považovány za méně významné, ovšem i v tomto směru mají mnohé kultivary svůj půvab. Řeč je o zvláštní skupině javorů, pro něž se vžil přídomek japonské.

 

Japonskými javory většinou nazýváme skupinu kultivarů javoru dlanitolistého (Acer palmatum) a javoru japonského (Acer japonicum, A.shirasawanum). Historie pěstování a počátků selekce kultivarů těchto rodů v Japonsku sahá až do období kolem roku 1600.

Hlavní těžiště jejich okrasné hodnoty spočívá v nepřeberné rozmanitosti barev a tvarů olistění v průběhu roku. Mladé jarní výhonky hýří barvami v celé škále červené, karmínové, oranžové, růžové a kaštanové, které přecházejí později v odstíny žluté, zelené, celé palety červené a na podzim rozehrávají úžasnou paletu žlutých, oranžových a karmínových odstínů.

Různorodé je také jejich použití díky rozdílnému vzrůstu a habitu jednotlivých kultivarů od zakrslých forem kolem jednoho výšky až ke vzrůstnějším druhům tvořícím vysoké keře až malé stromy dorůstající po letech do výše až 10 m.

Pěstování japonských javorů není složité. Kořenový systém je poměrně mělký a zůstává ve vrchních částech půdy. Optimální půda je jílovito-písčitá s malým až středním podílem organické hmoty, neutrální až pH do 7,6. Kyselé půdy nejsou vhodné. Na dobrých půdách nevyžadují přihnojování, jinak používáme vyvážené komplexní hnojivo. Stanoviště by mělo být dobře odvodněno – nesnáší přemokření, může však být pěstován kolem jezírek a malých potůčků, pokud je zaručeno dobré provzdušnění a odvodnění. Vyhovují místa chráněná před silnými větry. Japonské javory snášejí dobře i plné slunce, pozor však v suchém létě na přesušení mělkého kořenového systému zvláště u  mladých a nově vysazených rostlin. U žlutolistých kultivarů může dojít nadměrným osluněním k popálení listů, naopak pří zastínění může docházet zejména u červenolistých druhů k nedokonalému vybarvení a přechodu barvy směrem k zelené. Nadměrné zalévání či vlhkost v podzimních měsících vede k tomu, že listy si až do opadu podrží své zabarvení a nedochází k podzimnímu barevnému efektu. Dřevo je spolehlivě mrazuvzdorné i při teplotách –20 oC a nižších, kořeny je dobré před zimou zakrýt mulčem. Nebezpečné může být předjaří, kdy se dramaticky střídají noční a denní teploty a může dojít k popálení narašených výhonů. Rostliny na kmínku dobře ochrání izolační kryt z mirelonu. Umírněný řez hlavně v mladším věku provádíme od opadu listů do konce ledna, respektive před začátkem proudění mízy do pupenů.

Jak již bylo v úvodu řečeno, japonské javory mají širokou škálu použití od malých zahrádek až po tvorbu krajiny. Malé a zakrslé kultivary lze pěstovat v nádobách či tvarovat jako bonsaje. Jsou výraznými dominantními solitérami stejně jako jsou působivé ve skupinách ve společnosti rododendronů, azalek či konifer.

 

Více se dočtete v časopisu Dům a zahrada č.6/2006.


Názory na článek
Na dané téma nejsou žádné názory.

Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie Zahrada, nejlépe hodnocené fotografie



Články Zahrada