Lopatka už jen automatická

Peloton, 31.7.2006

Když už se zdají být chomáče prachu v koutech neúnosné a pohled na plovoucí podlahu připomíná čerstvě zorané pole, neodolá ani jinak neochvějná mužská duše a sáhne do skříně pro neoblíbeného pomocníka – vysavač. Nasadit hadici, zastrčit hadici, kabel dotáhnout do nejbližší zásuvky, zapnout – a z výdechového otvoru se i přes filtr vyvalí mrak prachu. Není pak takové luxování, vysávání nebo jak jinak se ryze neoblíbená činnost nazývá, takřka zbytečná? Nikoliv, ovšem pouze v případě, že vlastníte moderního následovníka – centrální vysavač.

 

Můžete namítnout, že s ohledem na zvýšené pořizovací náklady raději vysajete dvakrát třikrát týdně, ale ruku na srdce – skutečně chcete být otroky té velké krysy na kolečkách, motat se do přívodního elektrického kabelu a urážet si rohy zdí a nábytku? Nebo byste raději pouze zasunuli vysávací hadici do nejbližšího otvoru a nezatěžovali se taháním vysavače a opakovaným úklidem? Tyto a mnohem více předností má právě centrální vysavač. Je nejen velmi výkonný (některé typy jsou schopny pohlcovat i částice o velikosti jedné desetitisíciny milimetru, což je u běžného vysavače nemyslitelné), ale do místnosti navíc nevrací žádný vzduch, s nímž se víří i zbytkový prach.

Princip centrálního vysavače se od jeho předchůdce na kolečkách příliš neliší: jeho srdcem je sací agregát s odlučovačem prachu, který bývá umístěn v technické místnosti, v suterénu, garáži nebo kdekoli jinde v domě. Ten je prostřednictvím pevných rozvodů zabudovaných ve zdech nebo podlaze spojen s koncovými zásuvkami, na něž se nasazuje hadice s hubicí. Její délku lze upravit tak, aby ze všech zásuvek byla pokryta celá místnost, respektive dům. Jinou možností zakončení rozvodu je sací štěrbina, k níž se nečistoty pouze nametou a jejím otevřením se spustí systém vysávání. To je praktické zejména v kuchyni, zádveří nebo blízko krbu.

 

Do všech koutů

Pro umístění agregátu je nejvhodnějším prostorem garáž nebo sklep, ale zabudovat jej lze také na balkon, WC, v zádveří nebo do vestavěné skříně. Ačkoli výrobci vesměs garantují naprostou bezprašnost agregátu, tedy jeho dokonalou těsnost, raději počítejme s tím, že zejména po určité době se v okolí mohou zachytávat prachové částice a umístěme centrální jednotku tam, kde se nějaké to smítko může tolerovat. Kromě samostatně jištěného přívodu elektřiny je třeba zajistit ještě prostup pro výfuk mimo budovu a důkladně propočítat počet zásuvek a limitovanou délku rozvodu k té nejvzdálenější. Zásuvky pro připojení sací hadice sice vizuálně připomínají kryté elektrické zásuvky, nicméně s jejich počtem si lámat hlavu nemusíme – pro běžný rodinný dům s plochou řekněme kolem 150 m2 vystačíme se dvěma až třemi zásuvkami na jednom patře. Samozřejmě je třeba zohlednit dispoziční řešení domu, nicméně počítejme s tím, že počet zásuvek je omezený. Díky dostatečně dlouhé ohebné hadici (délka může činit až 12 metrů) však bude dostupný i ten nejzazší kout v domě, ale třeba i interiér automobilu nebo vnitřek vysoké vestavěné skříně.

Centrální vysavač se spouští automaticky zasunutím hadice do zásuvky. Jeho chod je velmi tichý (provoz bývá srovnáván s hlučností mluveného slova) a pokud je vysavač vybaven vyměnitelnými filtry, jediná údržba spočívá v jejich výměně – v rodinném domě však jeden filtr vydrží až jeden rok v závislosti na frekvenci vysávání a charakteru nečistot.

Pro některé typy centrálních vysavačů není problémem ani vysávání vody. Většina systémů to řešení pomocí předřazeného separátu, v němž se vysátá tekutina odděluje a nedostává se do potrubí, kam proudí jen suchý vzduch. Separátor mívá kromě vodního filtru i filtr na hrubé nečistoty, takže s ním lze vysávat i v dílně, zádveří nebo na terase. Některé typy jsou schopny vysávat vodu i bez separátoru, vyžaduje to však dodržení postupu udávaného výrobcem. Po ukončení mokrého sání je vhodné preventivně propláchnout potrubí čistou vodou a vysušit vzduchem naprázdno běžícího agregátu.

 

Kartáče na koberce i na psa

Ještě stále vás centrální vysavač nepřesvědčil o tom, že je moderní a efektivní náhradou kolečkového luxu? Úklid s ním není nijak fyzicky náročný, což se o přenosném přístroji, zejména o výkonnějších větších typech vláčených do schodů se železnou pravidelností, tvrdit nedá. Není třeba složité manipulace se samotným vysavačem ani kabelem, přemisťuje se pouze hadice.

Na našem trhu jsou dostupné výrobky centrálního vysávání z kanadské, americké a francouzské produkce, které se od sebe v podstatě nijak neliší, existují však v širokém sortimentu velikostí – nejjednodušší z nich mají třeba jen dvě zásuvky a sací výkon kolem 300 W, do městské vily se naopak hodí silné jednotky s několika desítkami zásuvek a výkonem takřka trojnásobným. Výrobky se liší také uživatelským komfortem. Špičkové typy jsou vybaveny automatickou signalizací stavu filtru a obsahu sběrné nádoby, kontrolka na zásuvce či sací hubici zase oznámí uživateli, že podlaha je dokonale čistá a hadicí už neprochází žádné nečistoty, takže vysávání může ukončit. Životnost systému se pohybuje kolem 40 let, záruky na agregát a rozvody bývají pětileté.

Základním příslušenstvím je kromě flexibilní hadice také kolekce koncovek. I v tomto směru se může nabídka výrobců lišit. Někde je ve standardní dodávce obsažena pouze prodlužovací trubice s koncovkou známou od běžných vysavačů, jinde mohou být součástí dodávky i kartáče na prach, textilní návleky, klepače koberců, turbokartáče nebo speciální typy nástavců pro čištění žaluzií, klávesnic počítačů, radiátorů nebo dokonce i zvířecí srsti.

Už zmíněný štěrbinový vstup je praktickým pomocníkem všude, kde počítáme se smetáním podlahy. V kuchyni se například instaluje do soklu linky, v obytném prostoru do paty krbu. Vstup je napojen přímo na rozvod, takže k němu stačí nečistoty namést a nohou jej otevřít, čímž se spustí vysávání. Tato „automatická lopatka“ může tvořit dvojkombinaci s hadicovou zásuvkou.

Jediným problémem tak může být pouze dodatečná instalace centrálního vysavače do stávající stavby. I na to však výrobci mysleli – potrubí lze vést za instalační příčkou či pod stropem a zakrýt je sádrokartonem, nejméně vhodné, i když možné řešení je rozvod těsně nad zemí podél zdí zakrytý soklem.

Obligátní otázka na závěr: co za to? Kompletní systém kombinovaného centrálního vysávání pro dům s užitkovou plochou kolem 200 m2 vychází zhruba na čtyřicet tisíc korun. Ve srovnání s pořizovacími náklady moderní elektroniky, domácího kina nebo kuchyňských spotřebičů tak za řádově totožnou částku získáváme spolehlivého a čistě pracujícího pomocníka, jehož vliv na klima v domácnosti ocení nejen alergici.

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 8/2006.

 



Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Technika