Lakonická čistota na míru

Někdo je povahou Hobit a touží po malém prostoru navozujícím pocit bezpečí, někdo dá přednost jednoduchosti, minimu doplňků a nadčasovému designu. Žádné poličky, žádné utírání prachu, žádné drhnutí umyvadla. Do této kategorie patří i Andrea.

Přestože mladá podnikatelka vlastní malou pekárnu, vůni čerstvě pečeného chleba si v jejím domě neužijete. „Přiznám se, že jsem v práci ve dne v noci, takže vůni kvásku a pečeného těsta doma čichat opravdu nemusím,“ komentuje naše nadějně zdvižené nosy. Ve vzácných chvílích volna vaří spíš něco od masa a teprve, když už má své domácí povinnosti za sebou, může pořádně využít svou chloubu – koupelnu na míru.

Bez katalogu

Andrea nechtěla žádné řešení a la katalog. „Když jsme stavěli a měli možnost si vybrat, nechtěla jsem koupelnu, kterou si podle obrázku nechá udělat kdekdo,“ komentuje své rozhodnutí. Proto využila nabídku pražského koupelnového studia Keramika Bílá Hora, jehož architekti se poctivě snažili přistoupit k zakázce zcela individuálně.

„Zadání bylo jasné,“ vzpomíná Jan Kotál, jeden z majitelů studia. „Andrea neměla problémy s místem, nechtěla ale žádný nábytek, který se často uměle do koupelny implantuje jako rádoby zútulňující prvek. Požadovala jednoduchou funkční koupelnu s minimem rušivých prvků, bílé obklady jen s jednoduchými decentními dekoračními prvky. Zkrátka prostor, který se bude snadno udržovat,“ vypočítává.

Přestože v koupelně nenajdete žádnou extravaganci, přece z ní dýchne péče věnovaná detailu a pečlivému výběru každého zařizovacího předmětu. Když vejdete, na první pohled se zdá, že v koupelně není nic k vidění. Veškeré zařízení vypadá neokázale, ale při podrobnějším zkoumání přijdete na to, že vybrané materiály splňují nejvyšší požadavky na kvalitu i trvanlivost. A navíc je většina technologie schována ve stěně za obklady.

Velkorysý prostor

Při vstupu do koupelny každého ohromí její velikost: kolem 25 metrů čtverečních, což odpovídá ploše běžného obývacího pokoje. Vzhledem k tomu, že jsou veškeré zařizovací předměty umístěny po obvodu místnosti, vzniká velký otevřený prostor, do něhož byste bez obav vjeli i na kolečkových bruslích. „Líbí se mi jednoduché strohé tvary, proto jsem hlavní koupelnu nechala zařídit právě takto. A této představě jsem přizpůsobila i tvar sanity a vany,“ vysvětluje Andrea. V koupelně – kromě drobných inzert vkládaných do bílých obkladů – neuvidíte žádný barevný akcent.

Jediný změkčující oblouk v koupelně najdete u sady sanity, tedy klozetu a bidetu. Vzhledem ke striktnímu požadavku zachovat všeobecnou bělobu doplňuje vybavení jediný kus nábytku – bílá zrcadlová skříňka.

Ačkoliv se obvykle koupelny zařizují tak, že se veškerá sanita vybírá z jednotné modelové řady, Andrea udělala výjimku a vybrala si umyvadlo od jiné firmy. Svou stocentimetrovou šířkou se řadí spíše do kategorie dvojumyvadel se společným mycím prostorem. „Líbilo se mi nejen hranatým tvarem, ale hlavně mě nadchnul integrovaný držák na ručníky a chromovaná posuvná drátěná polička,“ vysvětluje Andrea. „Musím se však přiznat, že jsem trochu přecenila její praktický význam, ve skutečnosti ji skoro nepoužívám,“ krčí rameny s úsměvem.

Vlastní kout

Velkorysý sprchový kout vznikl podle návrhu Andrey. „Věděla jsem, že v koupelně je místa dost a tudíž se nemusím omezovat typovými kouty. Je naprosto perfektní, že je možné na míru postavit jen ocelovou prosklenou konstrukci, která vzhledem ke své velikosti ani nemusí mít dveře. Jaké pak bylo moje překvapení, když jsem před časem listovala nějakým časopisem o bydlení a dozvěděla se, že moje řešení sprchového koutu odpovídá nejnovějším designovým trendům,“ popisuje vznik dominanty koupelny. Individuální řešení podtrhuje výběr baterií pro sprchový kout. Zaujme zvláště provedení sprchové soupravy, které tak trochu připomíná řešení baterií zabudovaných do okraje vany. V tomto případě bylo zvoleno sice klasické podomítkové, nicméně hadice sprchy se pohybuje v lůžku ukrytém pod obklady. „Toto řešení je více než atypické, realizační firma se s podobným problémem musela doslova poprat a ve zdi vytvořit prostor pro umístění podomítkových armatur tak, aby byl celý systém funkční,“ připomíná Jan Kotál.

Jedinou „ozdobou“, kterou najdete v koupelně, jsou decentní inzerta. „Tuto variantu běžně nekoupíte, vybrali jsme jednoduché španělské bílé obklady a nechali do nich vodním paprskem vyřezat obdélníkové otvory pro barevné pásky,“ doplňuje. „Vlastně jsme je tak trochu vybírali i podle vypínačů, na trhu je v oboru elektroinstalací přece jen omezená barevná paleta. Takže jsme se shodli na vypínačích Time v ledově zelenkavé barvě, kterou jsme našli ve vzorníku nejznámějšího českého výrobce. Mají shodnou barvu s vybranými obklady. Druhý horizontální proužek jsme vybrali v šedém odstínu barevně ladícím s matnou dlažbou.“

Přestože je koupelna vybavená podlahovým topením, Andrea neodolala a nechala nad vstupní dveře do koupelny instalovat elektrický ohřívač. „Když vyjdu ze sprchy, mám ráda teplo nejen od nohou, ale i shora. Můžu si pod ním osušit vlasy, je mi přitom dobře. Možná si přitom vzpomenu na staré panelákové ohřívače – ty bývaly jediným koupelnovým zdrojem tepla,“ vybavuje si vzpomínky na doby ne tak dávno minulé.

Pod stropem najdete i reproduktor, z jeho mřížek se ale neline žádná hudba. „Nechali jsme ho instalovat se záměrem, že každou naši návštěvu koupelny bude provázet příjemná reprodukovaná hudba. Bohužel nestíhám všechno, co jsem si předsevzala. Při svém pracovním zatížením jsem ještě nebyla schopná tuhle muzikální maličkost dotáhnout do finále. Nicméně všechno je připravené, tak snad někdy...,“ doufá Andrea.

Text a foto

Marek Burza

Více se dočtete v časopisu Living Koupelna 2/2007.