Když se řekne italská keramika

Italská keramika

Keramika patří k tradičním materiálům které se nechtějí vzdát svého místa v architektuře exteriérů a interiérů. Výrobci proto hledají a vylepšují technologie umožňující větší variabilitu použití keramických dlaždic, zdokonalování jejich vlastností. Uplatňují se nové vzory a formáty, elegance a barevnost.
 

Klíčovou roli stále hraje bílá a černá, ale stále větší měrou se prosazují barvy, od teplých barev k pastelům, od tisícovek odstínů šedé po kovové efekty bronzu, mědi. Velký prostor dostávají i výrazné svěží barvy, jako je světle fialová, žlutá, citronově zelená a jasná oranžová, které se objevují ve veselých kombinacích.

Ke slovu se důrazně hlásí styl inspirovaný přírodou v její nejromantičtější podobě, květech. Květinové vzory se vracejí jako stylový prvek, jako detail a jako barva a otevírají dveře tisícům různých variací. Ale nejen květy, v nových kolekcích se objevují velká bílá pera naznačená na tmavém podkladu stylizovaného dřeva, drobní motýlci na průsvitném podkladu, dlouhá stébla trávy. Okouzlení přírodou je zřejmé i u materiálů, které se inspirují u dřevěných podlah s jejich velkými formáty, barevností a strukturou, stejně jako u mnoha podob přírodního kamene, nemluvě o spoustě vzorů cotto dlaždic, materiálu s dlouhou historií, jenž se přizpůsobuje současným požadavkům.

Ruku v ruce s moderními designovými trendy jdou technologie řezání umožňující různé přístupy k pokládce. Formáty se zvětšují, ale keramický sortiment zahrnuje i mnoho menších prvků dovolujících vytvářet variabilní a flexibilní vzory na stěnách i na podlaze. Přesné hrany umožňují pokládku bez spár a tvoří překvapivě kompaktní povrchy. Na jedné straně doba vyžaduje velké formáty dosahující až dvou metrů, na druhé straně se objevují nové zaoblené tvary. Velký význam má stále mozaika.

Současné výrobky charakterizují nápadité úpravy a nové struktury, například hedvábné povrchy s třpytivými stopami kamene, pryskyřičné taveniny, roztroušené sklovité křemínky, kartáčované dřevo, jemné pískování. Keramika překračuje své limity a objevuje se v nových aplikacích, třeba na větraných stěnách, v bazénech osvětlených dlaždicemi se skleněnými vlákny, na výškově strukturovaných podlahách, ve velkoplošných urbanistických projektech či velkých veřejných prostranstvích. Dlaždice připomínající šperky zhodnocují prostor při důrazu na kvalitu a styl.

Typy dlaždic

glazované x neglazované

Glazované dlaždice mají povrch pokrytý vrstvou barevné skloviny, která umožňuje nekonečné množství barev a vzorů. Neglazované dlaždice jsou v celé hmotě stejné.

pórovitý x kompaktní materiál

Pórovitost je určena množstvím vody, jaké dlaždice nasákne ve vlhku. Čím vyšší je schopnost nasakovat vodu, tím vyšší je poréznost dlaždice.

lisované x vytlačované (extrudované) dlaždice

Jde o dvě rozdílné výrobní technologie. Lisované dlaždice se tvarují z práškové směsi za vysokého tlaku, vytlačované se vyrábějí z pastovité hmoty protlačované speciálními otvory.

červená x bílá hmota

V závislosti na použité surovině může být hmota dlaždice barevná nebo bělavá. U glazovaných dlaždic není na povrchu vidět, u neglazovaných podmiňuje jejich vzhled. Některé neglazované dlaždice je možné barvit na jiné odstíny.

různé tvary a velikosti

Nejobvyklejší tvar dlaždic je čtvercový nebo obdélníkový, ale vyrábějí se i jiné – šestiúhelníky, maurské a provensálské tvary. Rozměry sahají od několika centimetrů až k metrovým délkám, tloušťky od několika milimetrů k více než 2 až 2,5 cm.

možnosti aplikace

Keramické dlaždice se liší podle určení na obklady stěn nebo podlah, na venkovní nebo interiérové použití.

Když se řekne..

Majolika

Typická keramika zejména Středomoří, vyrábí se z jílu tvořeného jílovými částečkami, pískem a relativně velkým podílem uhličitanů. Dlaždice jsou pokryty neprůhlednou glazurou kryjící jejich načervenalou hmotu. Typickým použitím jsou vnitřní obklady stěn, nejčastější rozměry 15 x 15, 15 x 20, 20 x 20 cm. Majolika má dobrou mechanickou odolnost, výbornou odolnost glazury vůči trhlinám. Nová výrobní technologie rychlého dvojího vypalování přispěla k renesanci majoliky zejména v osmdesátých letech.

Klinker

Tento termín se obecně používá pro dlaždice s kompaktní strukturou a výraznou odolností proti mechanickému poškození a povětrnostním vlivům. K výchozí surovině se přidávají barviva, tavidla a surový šamot (vypalovaný jíl). Dlaždice mohou být glazované, neglazované nebo vitrifikované (pokryté slabou vrstvičkou skla) a podle toho se uplatní v nejrůznějších aplikacích v exteriéru i interiéru. Nejoblíbenější formáty jsou 12 x 24, 20 x 20, 30 x 30 cm. Formy a tvary mohou být různě modifikovány díky technologii extruze.

Teracota (cotto)

Tento typ má různá pojmenování, třeba rustikální, toskánská, florentská teracota. Obvykle je neglazovaný, ve velkých formátech 25 x 25, 30 x 30, 20 x 40, 40 x 60 cm. Používá se většinou na interiérové dlažby. Povrchově se upravuje speciálními substancemi, které zvýrazňují barevný tón a usnadňují čištění. Pro svou jemnou teple červenou barvu byla teracota odjakživa hodně používaný a postupně během staletí zdokonalovaný materiál, od cihel až k dnešní podobě.

Cottoforte

Typický produkt italského kraje Emilia, vždy s neprůhlednou glazurou. Používal se většinou na interiérové dlažby. Populární byl v šedesátých a sedmdesátých letech zejména pro velký výběr vzorů a dokonalou výrobní technologii. Vzhledem k vysokým výrobním nákladům při dvojím vypalování bylo cottoforte nahrazeno červenými vypalovanými dlaždicemi, které dnes díky technologickému pokroku v glazování a dekoračních technikách dosahují stejných technických a estetických vlastností jako cottoforte.

Porcelánová kamenina

Dlaždice se vyrábějí z obdobné směsi surovin jako sanitární a stolní keramika, na povrchu je vrstvička skloviny. Tradiční rozměry 5 x 10 a 10 x 10 cm byly nahrazeny většími (20 x 20, 30 x 30, 40 x 40 cm), nedávno se objevily i desky 100 x 60 cm pro venkovní obklady. Obvyklé použití jsou dlažby a také velmi namáhané veřejné a průmyslové prostory. Vývoj se soustředí na vzhled v kombinaci s technickými vlastnostmi, aby uspokojil požadavky takových aplikací, jako jsou obchodní centra, kanceláře, hotely a restaurace. Obliba tohoto materiálu roste díky novým barevným efektům, v leštěné verzi se používá na vnitřní i venkovní obklady.

Červená kamenina

Neglazovaný vitrifikovaný materiál pro exteriér a specifická průmyslová prostředí, v rozměrech 7,5 x 15, 10 x 20 cm.

Dlaždice s červenou hmotou, monoporosa

Při výrobě se vypaluje hmota i glazura současně. Širokému sortimentu je společný obsah železa v jílu, vitrifikované výrobky s nízkou nasákavostí obsahují živcová tavidla, jíly s obsahem uhličitanů se používají na porézní materiály pro interiér. Podle podílu různých komponent vznikají dlaždice s různými vlastnostmi a různým využitím. Porézní materiály se nazývají monoporosa. Formáty se pohybují od klasických 10 x 20, 20 x 20 cm, až k velkým, 40 x 40 cm.

Dlaždice s bílou hmotou, monoporosa

Vyznačují se barvou hmoty od světle šedé k béžové, na rozdíl od červených neobsahuje výchozí jíl železo. Používají se jako venkovní i vnitřní dlažba, s rozměry 20 x 20, 30 x 30, 40 x 40 cm.

len

Připraveno ve spolupráci s Ceramic Tiles of Italy
převzato z Podlahy a interiéry