Podlahové topení

Obstojí dřevěná podlaha?

O vhodnosti dřeva na podlahovém topení se vedou debaty již dlouhou dobu. Znalci přirovnávají toto spojení k jakési umělé sušičce, často omílaným argumentem je také věta, že dřevo teplo izoluje. Pověry, že jedinou krytinou, která funguje na podlahovém vytápění, je dlažba, se však pomalu rozpouštějí. Přibývají nové realizace a běh času dokazuje i úspěchy realizací starších. Pokud máte rádi dřevo a zároveň vás láká představa příjemně teplé podlahy pod nohama, máme pro vás dobrou zprávu. Dřevo na podlahovém topení obstojí, a to celkem slušně, pokud ovšem dostojíme několika zásadám. Jakým způsobem této příjemné kombinace úspěšně docílit, jsme se zeptali Petra Sedláčka z firmy Akto, který dřevu nejenže dobře rozumí, ale má za sebou několik úspěšných realizací, které již řadu let fungují.

Čeho se lidé nejvíce obávají ve spojení dřevěné podlahy a podlahového vytápění?

V podstatě se jedná o dvě věci. Tepelnou prostupnost dřeva - řada lidí se obává, že dřevěná podlaha bude fungovat jako izolant a teplo nepustí v dostateční míře na povrch podlahy, a dále objemové změny dřevěných parket vlivem vzdušné vlhkosti.

Jakým způsobem lze tyto problémy vyřešit?

Oběma rizikům předejdeme vhodnou volbou dřevěné podlahy a dodržením instalačních a provozních podmínek. Pod dřevěnou podlahu se většinou používalo teplovodní podlahové vytápění, ale možné jsou i elektrické systémy s inteligentní regulací. Prudké změny teplot by dřevu neprospěly, může praskat.

Dřevěná podlaha snese maximální teplotu do 27 ºC, při teplotě vyšší než 30 ºC se ničí. Může se stát, že uživatel pochybí, podlahu přetopí a pak uplatňuje reklamaci. V takových případech samozřejmě podlahářská firma za škodu nenese odpovědnost. Jako důkaz, že podlahové topení nepřekročilo maximální doporučenou teplotu, se používají tepelné plomby, které jsou uloženy na několika místech pod podlahou. Překročí-li teplota 30 ºC, plomba se znehodnotí. Při předání zákazník podepisuje protokol s plánkem rozmístění jednotlivých plomb a potvrzením, že během instalace byly neporušené. Tepelné plomby jsou praktickou pomůckou v případě reklamace jak pro podlaháře, tak pro zákazníka, neboť samozřejmě prokazují i fakt, pokud byla teplota v pořádku.

Co se týče výběru konstrukce podlahy, na podlahové topení se doporučují dvou nebo třívrstvé parkety, ale také masivní kazety o tloušťce do10 mm. Z dřevin bych se vyhnul buku a javoru, neboť jejich dřevo hodně pracuje, a doporučil bych dub, jasan, třešeň, ořech nebo akát. Samostatnou kapitolou jsou exotické dřeviny, ne každá je na podlahové topení vhodná. Jednotlivé lamely by měly být široké maximálně 120 mm, prkna s fází (sraženou hranou) mohou být použita do šířky 150 mm.Širší prkna více sesychají a vznikají velké spáry, které překračují povolenou normu. 

Druhým argumentem v rukách skeptiků je zmíněná tepelná propustnost dřeva. Na podlahové topení používáme parkety o maximální tloušťce 15 mm, tak docílíme minimálních tepelných ztrát. Prostupnost dřeva je samozřejmě nižší než v případě dlažby, u třívrstvé dřevěné podlahy cca 0,09 kW/m², což ovšem neznamená, že se teplo na povrch nedostane. Norma na tepelnou propustnost povrchu je do 0,15 kW/m2.  Máme-li kvalitní izolaci, která brání úniku tepla do země, teplo musí stoupat vzhůru. Dřevo jej naakumuluje a poté pustí do místnosti. 

Jaký je správný postup při pokládce dřevěné podlahy na podlahové topení?

Základem každé podlahy je správně provedený podklad. Trubky podlahového topení se zalijí betonem nebo anhydritem. Poté musíme počkat, až podklad dostatečně vyschne, v případě anhydritu musí být maximální vlhkost 0,5 %, u betonu cca 2 %. Měření by se mělo provádět průběžně a na více místech, rohy bývají většinou vlhčí než prostředek místnosti. Měříme-li podklad vyvrtáním sondy, hrozí nebezpečí poškození zalitých trubek topení. Proto je dobré podlahové topení před zalitím vyfotografovat. Doporučuji použít na měření vlhkosti jinou metodu než vrtání sond (např. CM metoda)

Před pokládkou je nutné provést zkouška teplotního náběhu topení, která trvá cca 21 dní. Začíná se na teplotě 25 ºC, každý den se teplota zvyšuje o 3-5 ºC až na maximální hodnotu a potom se nechá opět postupně klesat. Tak se podklad stabilizuje a ukážou se případné vady.

Pokládat můžeme celoplošným lepením, ale v některých případech i plovoucím způsobem. Zde se používá speciální podložka Tuplex tvořená dvěma fóliemi, mezi nimiž jsou rovnoměrně rozmístěné polystyrénové kuličky cca 5-8 mm od sebe a umožňují tak dostatečný prostup tepla. Běžně používané pěnové podložky v případě podlahového topení fungují jako izolant.

Pokud parkety celoplošně lepíme, doporučuji u dvouvrstvých věnovat pozornost výběru lepidla, které tvoří v podstatě třetí vrstvu. Nemělo by být příliš  pružné a musí být výrobcem určeno na dvouvrstvé podlahy a samozřejmě také na podlahové topení. V případě třívrstvé podlahy pružné lepidlo nevadí.

Povrchová úprava je možná olejováním i lakem. Dříve se olej na vytápěnou podlahu nedoporučoval, neboť rychle vyprchával ze dřeva a byl cítit. S dnešními technologiemi už k tomuto problému nedochází a naopak olej doporučuji.

Máte nějakou zásadní dobrou radu pro lidi, kteří se rozhodnou instalovat podlahové topení pod dřevěnou podlahu?

Určitě bych doporučil nepodcenit výběr firmy a nešetřit na skutečných odbornících a kvalitních materiálech. Šikovní čeští kutilové mají leckdy pocit, že si poradí se vším, což sice může být na první pohled pravda, ale praxe bývá úplně jiná.

Dále radím vybavit místnosti účinným zvlhčovačem vzduchu, který dobře poslouží jak dřevu, tak lidskému zdraví a příjemnějšímu klimatu.

Další praktické postřehy

Při rostoucích cenách energií je výhodným zdrojem tepelné čerpadlo, které k jedné zaplacené kWh vyrobí tři další zdarma. Při použití podlahového topení s topným faktorem 5 dokonce potřebuje tepelné čerpadlo k vyrobení 20 000 kWh tepla pouze 4000 kWh elektřiny.

„Co je pro instalaci podlahového topení pod dřevěnou podlahu nejdůležitější?“ ptáme se Jiřího Bezděky, ředitele českobudějovické pobočky Veskom, která má za sebou řadu realizací s tepelnými čerpadly IVT.

Nejdůležitější je dodržet maximální povrchovou teplotu betonu pod dřevěnou podlahou, obvykle to bývá 25°C, aby se zabránilo přílišnému vysoušení a následné deformaci dřeva při topení. K výpočtu potřebujeme znát přesnou skladbu podlahy, nejlépe i jejího výrobce. Použité dřevo by mělo být co nejtvrdší a nejhmotnější, u tloušťky platí, že čím je menší, tím menší je i tepelný odpor.   

Mezi prvky podlahy zůstávají spáry, nemůže se vespodu uložené topení při údržbě poškodit?

Podlahové potrubí se zalévá betonovou mazaninou s minimálním nakrytím trubky 45 mm, takže se běžným používáním nemůže poškodit.  

Za jak dlouho se dřevěná podlaha zahřeje ve srovnání s podlahou keramickou?

Doba prvního nahřátí není prakticky důležitá, i když se na to všichni ptají. Musíme si uvědomit, že topná sezóna u podlahového vytápění začne na podzim a končí až na jaře. Mezitím je prakticky stále v provozu a výkyvy jsou minimální. Vhodná jsou doplňková topná tělesa nebo stěnové vytápění, která se dají velmi dobře regulovat buď ekvitermní regulací na základě venkovní teploty a teploty topné vody, nebo pomocí vnitřního čidla teploty. V místnosti by měla být konstantní relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 40 až 60 %.

www.az-podlahy.cz