Vzpomínky na Bali

Living, 22.9.2008

Inspirace je dar, který přichází nečekaně a kdekoli. Když čerství novomanželé odjížděli na svatební cestu do Indonésie, netušili, že vzpomínky na tento kout světa jim nezůstanou jen ve fotoalbu a v mysli, ale že se projeví i v koupelně.

 

Pár let po svatbě se jim narodil syn a bylo rozhodnuto: byt je malý, nutno se přestěhovat do většího! Zcela nečekaně se objevila možnost koupit právě dostavěný řadový rodinný domek. Oba, Helena i Jiří, jsou nápadití a kreativní lidé, a proto interiér řešili sami, bez architekta. Jejich úvahy, jak a čím zařídit koupelny, ovlivnily vzpomínky na Bali, které se jim vryly do paměti.

 

Rudá, černá, bílá

„Je to úplně jiný svět,“ vypráví Helena při vzpomínce na cestu po Indonésii. „Byla jsem oslněná záplavou barev a květinových vzorů. Když jsme začali zařizovat dům, nezamlouvala se nám představa, že by koupelny byly stroze jednobarevné, jak ukazuje současný zdejší trend.“

Manželé však nejsou ani příznivci stylu plného mosazných klik a ornamentů. Existuje jiná cesta než minimalismus, nebo koupelna ve stylu turecké lázně? Právě tehdy si vzpomněli na koupelny v hotelech, kde bydleli během svatební cesty. „Byly elegantní a přitom barevné a veselé,“ popisuje Helena. „Rozhodli jsme se pod tímto silným dojmem pro bílé obklady s trochou červené a metalicky šedé. Když jsme řekli známým, že chceme na obkladech květinový motiv, chytali se za hlavu. Výsledek je skvělý a koupelny – větší v patře, ta menší v přízemí – budí nadšení u všech, kdo je vidí.“ Kromě střídmého florálního motivu obkladu byla použita „orientální“ dlažba 30 x 30 centimetrů se vzorem bambusu. Původ? Nikoliv Indonésie, ale mnohem bližší Rakovník.

 

Výhoda dvou v jednom

Manželé se tak zamilovali do svého řešení interiéru koupelny, že se rozhodli tímto stylem zařídit jak koupelnu v přízemí, tak v patře u ložnic. Neuvažovali ani o dvojí barevnosti. „Tuhle považujeme za nejlepší a kromě toho bylo výhodnější kupovat obklady a dlažbu na dvě koupelny najednou,“ říká Jiří. Výhodnější to bylo i pro obkladače, od kterého se očekávala precizní práce. Jiří je díky své profesi finančníka velký pedant, který nad ničím nemávne rukou. Bylo zajímavé a poučné vyslechnout jeho zkušenosti se stavebními firmami, dodavateli a developerem. „Především jsem od samého počátku trval na tom, aby přišel vyučený profesionální obkladač. Asi jsem to řekl velmi přesvědčivě, protože na jeho práci se k nám chodili obdivně dívat nejen sousedé, ale i developer.“

Jiří svedl malý boj i u největšího českého prodejce koupelnového vybavení, kde se běžně praktikuje trik, že si zákazník podle vystavených vzorků vybere a zaplatí dlažbu a obklady. Jenže pak zjistí, že nejsou na skladě a že mu nezbývá než čekat! Než zakoupené dlaždičky a obkladačky dorazí k němu domů, uplynou týdny a nasmlouvaný řemeslník čekat nebude. Jiří tenhle zádrhel zjistil včas. Nedal jinak, než že platit bude, jakmile firma dodá zboží, jak je normou v civilizovaných zemích. Vyžadovalo to stát na svém a použít pádné argumenty. Budiž jeho postoj příkladem těm, kdo podlehnou demagogickému argumentu „v naší firmě to chodí vždycky takhle“.

 

Více se dočtete v časopise Living Koupelna  3/2008.

 

Autor – Marie Krausová

 

 



Názory na článek
Na dané téma nejsou žádné názory.

Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Koupelna