V úterý dne 7. 4. 2009 vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí ústy svého ministra Martina Bursíka a jeho spolupracovníků dotační program s názvem „Zelená úsporám“. Jedním z deklarovaných cílů programu je pomocí finančních dotací motivovat majitele rodinných a bytových domů k instalaci kotlů na biomasu, tepelných čerpadel a solárně-termických kolektorů. Účelem těchto opatření je snaha o zlepšení stavu ovzduší ve městech a obcích, které je znečištěno především emisemi prachu, které vznikají spalováním uhlí v lokálních spalovacích zdrojích. Až potud se s cíli MŽP dá, i když s jistými výhradami, souhlasit.

Při přípravě programu se ministerští úředníci bohužel zaměřili pouze na určité tepelné technologie, které jsou dle jejich názoru ekologické, aniž by zohlednili známý fakt, že další dnes běžně používané a dostupné technologie vyrobí teplo mnohem efektivněji, navíc s velmi nízkou úrovní vypouštěných emisí a prakticky nulovou úrovní tuhých znečisťujících látek. Na tomto místě lze pouze spekulovat, zdali se jedná o náhodu či záměr. Ministerští úředníci nám jeden ze svých důvodů otevřeně sdělují i v samotném úvodu obsahové části programu, kde doslova uvádí: „Ohled je brán na politické priority Ministerstva životního prostředí a české vlády“. Jde nám tedy o úspory a podporu ekologického vytápění nebo o politiku a dnes tolik módní slovo „priority“?

K výše zmíněným technologiím, které vyrábí teplo efektivně a ekologicky, patří především spalování ušlechtilého paliva, a to nízkosirného extra lehkého topného oleje, zkráceně TOEL. Jde o technologii, která pracuje s účinností až 95%, je snadno regulovatelná a bez problémů se dá kombinovat s dalšími zdroji, jako jsou krbová kamna nebo již zmíněné solárně-termické kolektory. Samotné palivo je tekutina s vysokou výhřevností 42,5 GJ/t, což převedeno do srozumitelné lidské řeči znamená, že zásoba paliva potřebná na celou topnou sezónu v běžném rodinném domě se dá uskladnit v plastových nádržích o objemu 3 m³, které zabírají plochu přibližně 3,5 m². Každý rozumný člověk si jistě dokáže představit, že uložení celosezónní zásoby biomasy, jejíž výhřevnost se pohybuje kolem 14 GJ/t, a je tedy 3x nižší než výhřevnost TOEL, zabere mnohem více místa. TOEL, který se vyrábí v ČR a je na tuzemský trh dodáván, navíc obsahuje i nezanedbatelné množství biosložky. Kompletní technologie, která dnes spaluje ušlechtilý TOEL je po drobných a finančně nenáročných úpravách schopna spalovat i 100%ní biopaliva.

Proto nerozumím tomu, proč tento program nepodporuje všechny ekologické a efektivní způsoby vytápění stejně, ale nezakrytě upřednostňuje pouze některé z nich. Tímto prohlášením si dovoluji upozornit spotřebitele na důležitý fakt, že i přes poskytovanou podporu, zůstávají především tepelná čerpadla, ale i kotle na biomasu investičně náročnými zařízeními a při jejich pořízení je nutno se řídit především rozumem a důkladnou ekonomickou kalkulací, která by měla spolehlivě prokázat, že se podobná investice opravdu vyplatí. Jinak hrozí reálné riziko, že spotřebitel „naletí na vábničku“ (nechá se ovlivnit velmi kvalitním PR textem programu) Ministerstva životního prostředí, ale budoucí důsledky a náklady si již ponese sám. Ostatně, v novodobé historii ČR by to nebyl ojedinělý případ, kdy stát své občany motivoval k provedení energetických opatření, jejichž ekonomický výsledek byl ve svém důsledku tristní nebo diplomatičtěji řečeno velmi finančně neefektivní. Jistě si mnozí z vás ještě dnes vybaví vládní programy podpory „přímotopů“ a „plynofikace“, které mnohé spotřebitele uvedly v omyl a mnozí z nich za něj i draze zaplatili.

Navrhuji velmi důrazně, aby Ministerstvo životního prostředí program podpory přechodu na ekologické a ekonomické formy energie a snižování energetické spotřeby našeho státu „Zelená úsporám“ modifikovalo a dalo tak rovnou šanci, o které velmi emotivně a často Martin Bursík hovoří, všem efektivním a ekologickým technologiím, které jsou na trhu v ČR běžně dostupné. Současné jednání Ministerstva životního prostředí se dá posuzovat jako narušení hospodářské soutěže, a to se všemi právními důsledky, které z toho plynou.

Richard Richtermoc

odborník na oblast ekologického a ekonomického vytápění

jednatel společnosti Thermoil s.r.o.