Vzácný sokol stěhovavý si oblíbil elektrárenské komíny a chladicí věže

Cez.cz (ČEZ), 16.12.2015

Že si sokoli a lidé na sebe v Elektrárně Tušimice opravdu zvykli, dokazuje snímek z roku 2011, kdy bylo jedno ze tří mláďat nalezeno pod chladicí věží. Pravděpodobně během strkanice se sourozenci vypadlo z hnízda, naštěstí už umělo roztáhnout křídla. Spokojeně pak pózovalo fotografům v jedné kanceláři. Po konzultaci s ornitologem bylo poté vypuštěno na střeše objektu nedaleko chladicí věže, kde si ho rodiče našli. Podle Václava Berana pak během dalšího monitorování počet starých i mladých sokolů seděl, takže vše dobře dopadlo.

Jen letos se tak díky zvyšujícímu se počtu hnízdících lokalit a užší spolupráci s ornitology narodilo na objektech Skupiny ČEZ nejméně jedenáct mláďat. Vůbec první dvě budky byly přitom umístěny v roce 2011 na ochoz chladicí věže v Elektrárně Tušimice. „Rádi jsme tehdy, vyšli ornitologům vstříc a tím i pomohli významně životnímu prostředí i takovou maličkostí, jako je výroba a následná instalace sokolích budek na chladicí věži. Nám sokol stěhovavý v žádném případě nevadí a jak se ukázalo, my jemu také ne,“ říká Otakar Tuček, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov. 

Sokol stěhovavý se poprvé pokusil zahnízdit na komíně ve výšce 280, bohužel vyvedení mláďat se nepovedlo. „Na dvě sokolí vejce snesená v kabeláži narazili v březnu 2010 pracovníci firmy, kteří připravovali plánovanou demolici komína v rámci komplexní obnovy elektrárny. Aniž by se něčeho dotkli, vejce i „hnízdo“ nafotili a fotky předali pracovníkům zabývajícím se ekologií elektrárenského provozu. Ti okamžitě vyrozuměli ornitologa Václava Berana a rovněž i Českou inspekci životního prostředí v Ústí nad Labem. Společně jsme se pak dohodli na postupu, včetně zastavení prací na demolici komína, a vytipování možných míst k umístění sokolích budek. Ornitologové přitom několikrát zahlédli sokola stěhovavého právě na chladicí věži, takže místo pro budku si vlastně vybral sám,“ dodal ještě Otakar Tuček. 

Až do března 2010 nebylo známo, že by se sokol stěhovavý pokusil zahnízdit v takové výšce. „Dnes už nezjistíme, co sokolí pár k tomu vedlo, ale výška 280 metrů je absolutní rekord v České republice i v Evropě. Škoda, že se vyvedení mladých nevyvedlo, byl by to určitě zápis do nějaké knihy rekordů. Vejce totiž v rané fázi nejspíše zastydla. Osobně se ovšem domnívám, že vzhledem k oddělenému žloutku od bílku nebyla vůbec oplozena,“ uvedl ornitolog Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem.

Ornitolog bez nadsázky označil Skupinu ČEZ za největší hnízdiště sokolů. Od roku 2011, kdy byla na ochozu chladicí věže Elektrárny Tušimice umístěna vůbec první sokolí budka v České republice, se totiž na výškových elektrárenských stavbách (komínech či chladicích věžích) již podařilo odchovat 33 sokolích mláďat. Na všech českých průmyslových stavbách se dosud narodilo více než 70 mláďat. „ČEZ patří bezesporu mezi průkopníky záchrany sokola stěhovavého v průmyslových lokalitách. Za vždy kladný a vstřícný přístup patří všem energetikům proto velký dík. Teprve poté následovaly instalace dalších budek na jiných průmyslových stavbách v republice a probíhají dodnes,“ kvituje Václav Beran. 

Ještě ve 40. letech 20. století byla populace sokolů stěhovavých na našem území velmi silná, její ústup měl však přímou souvislost s plošným užíváním aromatického organochloridu DDT v zemědělství a celosvětovým poklesem sokolí populace. Od 60. let v České republice sokoli hnízdili velmi nepravidelně či vůbec. Příznivější trend se zejména díky programům na aktivní podporu opětovného nárůstu sokolí populace začal objevovat až o dvacet let později. Dravec se tak po dlouhých letech, během nichž prakticky vyhynul, vrací zpět do Čech ze sousedního Německa. Protože tam jsou pro něj přirozená hnízdiště i ta v průmyslových a městských aglomeracích již obsazena, snaží se zahnízdit jinde. „Sokolům nevadí, co se děje pod nimi. Navíc jsou velmi přizpůsobiví. Vadí jim jen to, co se děje nad nimi. To je v době hnízdění problém i ve volné přírodě, například když se na skálu nad hnízdo dostane horolezec,“ uzavřel ornitolog.

V rámci systematické a dlouhodobé integrace do záchranných programů na podporu sokola stěhovavého nyní zvažuje Skupina ČEZ technické možnosti umístění webkamery na některý z komínů či chladicí věž pro online přenos tak, aby byl nerušeně snímán vnitřek budky i její okolí během celého procesu sokolího hnízdění. 

Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní a střední Čechy

Názory na článek  Vzácný sokol stěhovavý si oblíbil elektrárenské komíny a chladicí věže
Na dané téma nejsou žádné názory.
Známkuj

Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem


Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie

Články Tiskové zprávy