Energeticky úsporný byt se prodraží

Jako modelový příklad jsme použili byt s rozlohou 57 metrů čtverečních v našem projektu Výhledy Barrandov, jehož stavba začala na začátku letošního roku. „Porovnali jsme současné náklady na vytápění a srovnali je s náklady na vytápění při splnění energetických standardů platných po 1. lednu 2018. Zohlednili jsme také vyšší cenu energeticky úsporného bytu, která kvůli nutnosti instalovat rekuperační a ventilační jednotku včetně rozvodů, použít silnější zateplení a trojskla vzroste zhruba o 15 procent. U tohoto konkrétního bytu by tak klient připlatil navíc skoro půl milionu korun,“ vysvětluje způsob výpočtu generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU Evžen Korec, a dodává, že metodiku i správnost výpočtu, představeného na diskuzním setkání Stavebního fóra, EKOSPOL konzultoval s několika nezávislými odborníky na energetiku.

„Uvažovali jsme, že zájemce o byt má pouze deset procent vlastních peněz, zbytek chce financovat hypotékou s dvacetiletou splatností. Při standardních podmínkách by ročně zaplatil o dvacet tisíc korun více, a to i při započítání úspory na vytápění bytu. Jakýkoliv ekonomický přínos tak velmi rychle spolkne banka vyžadující vyšší splátky,“ upozorňuje Korec. Výpočet naopak vůbec nezahrnuje náklady na drahý provoz, údržbu a pravidelnou výměnu filtrů. To jsou další tisíce korun navíc.

Úspory nebo vyšší výdaje?

Zastánci této technologie mluví o minimálně dvacetileté návratnosti systému, realitou však bude spíše 25 let a více. „A to jen za předpokladu, že celý systém vydrží bez poruchy fungovat 24 hodin denně, 365 dnů v týdnu po dlouhá desetiletí. To se v případě techniky jeví jako zázrak,“ doplňuje šéf EKOSPOLU Korec.

Významnou překážkou, která bude jakékoliv návratnosti systému bránit, jsou dlouholeté zažité modely chování obyvatel bytů a domů. „Aby se na energiích ušetřilo, museli by lidé zapomenout na otevírání oken. To je jednou z podmínek ekonomické návratnosti. Upřímně však pochybuji, že to kdokoli bude dodržovat. Řízená výměna vzduchu totiž nikdy nenahradí pořádné vyvětrání, například po nepovedeném vaření či setkání kuřáků. Navíc je zde významný psychologický efekt: život ve čtyřech stěnách bez možnosti otevřít okno připomíná spíše kriminál než sen o komfortním bydlení,“ tvrdí Korec, podle nějž jde jen o další byrokratický diktát Bruselu protlačený pod vlivem zelených lobbistů.

O nízkoenergetické bydlení přitom není v Česku zájem. Nejúspornější byty třídy A dlouhodobě nedosahují ani pěti procent celkového trhu (viz statistika ČSÚ). „Bruselští úředníci chtějí tento minoritní trh povýšit na majoritu zakázáním jakýchkoliv alternativ. Zájemcům o nové bydlení tím vezmou svobodnou možnost zvolit si domácnost podle vlastních představ a navíc jim sáhnou do peněženky pro další stovky tisíc korun. Jediným, kdo na tomto bruselským diktátem pokřiveném trhu vydělá, budou výrobci rekuperačních jednotek, kteří nyní jen horkotěžko hledají uplatnění,“ neskrývá rozhořčení Korec.