Ceny nemovitostí v souvislostech

V médiích se začalo poměrně často objevovat téma značného růstu cen nemovitostí. Co je jeho příčinou a jedná se o fenomén omezující se pouze na Českou republiku?

Světová krize s sebou přinesla řadu nejistot. Současně úrokové sazby spadly na svá rekordní minima. Úrok nesoucí aktiva se tak stala rizikovějšími, zároveň ale nesla nižší úrok. Investoři se proto celkem přirozeně začali poohlížet po nějaké vhodné alternativě a svůj zrak upřeli na nemovitosti. Cena takové nemovitosti totiž nikdy nespadne na nulu a přitom dokáže nabídnout zajímavé zhodnocení. K rychle rostoucí poptávce pak přidejme omezenou nabídku a recept na drahé nemovitosti je na světě.

Co se týče druhé otázky, deník The Economist vytvořil svůj vlastní index měřící ceny nemovitostí. A to jak
v nominálním, tak reálném vyjádření včetně indexů porovnávajících ceny nemovitostí s vývojem průměrného příjmu a cen nájemného. Za poslední dva roky (Q3 2014 - Q3 2016) vzrostly ceny ve všech vyjádřeních ve většině evropských zemí. Ceny tedy rostou rychleji než inflace, průměrné mzdy nebo nájmy.
Situace je pak nejhorší ve velkých městech, kde ceny nemovitostí vzrostly během několika málo let až o desítky procent.

Avšak poněkud rozdílné závěry dostaneme, pokud se vrátíme do období před začátkem recese. Srovnáme-li rok 2007 a poslední dostupná data, tak zjistíme, že například v Irsku nebo Španělsku, tedy ve státech, které byly silně zasaženy hypoteční krizí, se reálné ceny ještě nevrátily na před-krizovou úroveň (zde je ale nutné si uvědomit, že tato úroveň byla dosažena díky existenci cenových bublin, které výrazně navýšily výpočtovou základnu a které následně splaskly). Srovnání s průměrnými příjmy a nájmy ale i v tomhle případě vychází pro ceny nemovitostí nepříznivě.

Roman Sedmera