Podzim nahrává zlodějům, loňský podzimní lup jim vynesl čtvrt miliardy

Do objektů se pachatelé dostávají nejčastěji přes dveře, a to až v 51 % případů, dále jsou to okna (19 %) a další cesty, jako například balkonové dveře, střecha, půda, garáž apod.

„Podle dostupných statistik zloději nejčastěji používají při vloupání hrubé síly. Především u nekvalitních dveří se slabou cylindrickou vložkou, kterou překonají obyčejným rozlomením (až 37 % případů). Nejvíce ohrožené jsou byty v panelových domech, které majitelé nechávají s původními dveřmi, často staršími i dvaceti let. Takové dveře zkušený zloděj překoná během pár vteřin,“ varuje Ivan Pavlíček odborník na zabezpečení společnosti Next.

Nebezpečí ale nehrozí jen u bytů. Zpozornět by měli i majitelé rodinných domů či víkendových objektů, kde sice nebývají papundeklové vstupní dveře, ale cest pro vniknutí dovnitř se zde nabízí mnohem více. Jsou to především okna či terasy, ale také nezabezpečené střechy, půdy nebo garáže propojené s obytnou částí domu.

Z policejní praxe vyplývá, že až 95 % pachatelů odradí od vloupání kvalitní materiály, s jejichž překonáním by měli zloději příliš práce a s nejistým výsledkem. Nezabezpečené byty či domy jsou proto vždy daleko snazším úlovkem. Zloděj se ve většině případů orientuje pouze zvenku, neví, co je za dveřmi a často se spokojí s pár stovkami korun, proto při výběru bytu či domu zkusí vždy nejprve ty nejhůře zabezpečené.

„Škody, které zloději v bytech či domech způsobí se pak často vyšplhají do řádu desetitisiců korun. Nejen zcizením samotných věcí z bytu, ale většinou také poškodí jeho vybavení. Zde pak, kromě finanční ztráty, hrozí i psychické problémy z narušení soukromí, se kterými se poškození vyrovnávají nejhůře a velmi dlouhou dobu. Stejně tak s odcizením věcí osobní hodnoty, případně citlivých dat,“ uzavírá Ivan Pavlíček.