Praha chce konečně řešit krátkodobé ubytování, problém bytového trhu je ale jinde (12.2.2025)

Jana Brožková, 21.9.2018

Zlaté časy krátkodobého pronájmu nejspíš brzy skončí. Politické strany kandidující v Praze, kde je pronajímání bytů prostřednictvím platforem typu Airbnb nejčastější, slibují různou míru regulace. Po krátkodobých pronajímatelích jde i finanční správa, která od nich chce uhradit nedoplatky z miliardových příjmů. Podle Hospodářských novin pronajímatelé prostřednictvím Airbnb jen od ledna 2017 do letošního srpna utržili 6,3 miliardy korun. Na dani z příjmu a DPH tak stát jen v Praze, která se na těchto tržbách podílela 95 procenty, tratí takřka půl miliardy korun ročně. Dalších 50 milionů korun chybí i pražskému magistrátu za neodvedené turistické poplatky.

Kromě této finanční ztráty státního i magistrátního rozpočtu se krátkodobému ubytování dává za vinu také růst cen bytů a nájmů v hlavním městě. Krátkodobé pronajímání bytů může částečně ovlivnit ceny nájmů v centru města, kde k pronájmům přes Airbnb dochází především. Pro trvalé bydlení však lidé dlouhodobě preferují okrajovější lokality, které naopak turisté vyhledávající tento typ ubytování prakticky opomíjejí. Na cenu bydlení zde to tak nemá prakticky žádný vliv.

To potvrdila i obsáhlá analýza Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) zveřejněná minulý týden, podle níž je vliv Airbnb na celkový rezidenční trh marginální. V Praze je podle této analýzy celkem 600 tisíc bytů, přičemž platforma Airbnb zprostředkovala bydlení na 14 700 různých místech. Nabízených bytů (či jen jednotlivých pokojů) ke krátkodobému pronájmu je tak podle CETA pouze 1,8 procenta bytového fondu. Většina z nich je přitom turisty využita v souhrnu méně než půl roku.

Není proto nutné tuto službu výrazně regulovat či dokonce zakazovat. Nicméně nastavit stejná pravidla pro všechny, se mělo už dávno. Stejně tak zvýšit dohled nad tím, aby tito pronajímatelé odváděli stejné poplatky a dodržovali stejná pravidla, jako všichni ostatní. Služba totiž raketově rostla hlavně proto, že majitelům bytů zůstávaly na účtech peníze na neodvedených daních. Ročně to byly stovky milionů korun. Pokud o tento nelegální bonus díky důslednější kontrole finanční správy nyní přijdou, mnozí se nejspíš vrátí ke klasickému dlouhodobému pronájmu. Solidní a pravidelně platící nájemník se totiž vyplatí více, než střídající se skupiny ukřičených turistů.

RNDr. Evžen Korec, CSc., Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.