Co se sněhem na střechách?

Česko v minulých týdnech pokryl sníh a podle předpovědí má sněžit i v nadcházejícím období. Na nejčastější otázky majitelů domů, jak si poradit s bílou zimou, aby sníh na střechách neznamenal nebezpečí, odpovídá Petr Kulhavý, technický manažer společnosti Lindab, výrobce a prodejce střešních krytin a okapových systémů z prvotřídní švédské oceli.
Je třeba mít obavy z nadměrné zátěže střechy sněhem? Je nutné sníh ze střechy shazovat?
„Zatížení budov v jednotlivých sněhových oblastech uvádí norma ČSN EN 1991-1-3. Podle ní by při navrhování projektu domu měla být střecha v příslušné oblasti dimenzována. Dobrou zprávou je, že normy pro střešní konstrukce jsou dost nadhodnocené a se sněhovým zatížením počítají. Obecně platí, že ještě ani 50 cm sněhu na střeše by nemělo být rizikových ani pro sněhovou oblast s nejnižším uvažovaným zatížením (tzn. pro oblast I). K problému by mohlo dojít pouze opravdu v extrémních případech – v takových se opravdu sníh musí ze střechy odstranit. Riziko by samozřejmě mohlo nastat při nedodržení požadovaných parametrů střechy vůči sněhové oblasti, zanedbání údržby konstrukce střechy či překročené délce životnosti některého z prvků střechy,” říká Petr Kulhavý.
Měli by majitelé domů zasněžené střechy průběžně kontrolovat? A co všechno by kontrola měla obnášet?
„Když už je střecha zasněžená, příliš zevrubnou kontrolu již dělat nelze. Zaměřit se můžete pouze na vizuální parametry (tzn. zda někde nedochází k deformacím, případně k zatečení do interiéru). Speciální pozornost vyžadují členitější střechy: úžlabí, boční spoje, komíny, střešní okna nebo vikýře. Je dobré se soustředit zejména na místa, kde jsou na střeše sněhové návěje – ta jsou nejvíce riziková. Každý dobrý projekt domu by však s těmito místy měl počítat a zohledňovat i příslušnou sněhovou oblast, v níž se dům nachází,” uvádí Petr Kulhavý.
A co prevence?
„Pro současnou sněhovou nadílku na střechách platí přísloví ´Pozdě bycha honit´. Laxnější majitele domů možná nynější situace přiměje k lepší prevenci: střechu je dobré pečlivě zkontrolovat nejméně dvakrát do roka: na jaře a před příchodem zimy. Když už sníh na střeše opravdu je a vydrží na ni i delší dobu, provádějí se zásadnější opravy střechy obtížně,“ komentuje Petr Kulhavý.
Vybavte střechu sněhovými zachytávači a dalšími bezpečnostními prvky!
„Mnohem větší škody, než případné propadnutí střešní
konstrukce vlivem jejího nadměrného zatížení sněhem, každoročně působí sesuvy či
pády sněhu ze střechy. S ohledem na klima v oblasti, kde stojí váš dům,
byste proto měli myslet i na bezpečnostní prvky vaší střechy. Rozmary počasí jsou
v poslední době nevyzpytatelné, a tak stojí za to uvažovat o pořízení
bezpečnostních prvků již od nadmořské výšky 400 m n. m.. Sníh, který nekontrolovaně sjíždí ze střechy, totiž může poškodit nejen
okapy, ale i bezprostřední okolí vašeho domu – například zaparkovaná auta.
Nemluvě o ohrožení chodců procházejících pod vaší střechou. V oblastech do 900 m n. m. Lindab radí instalovat
speciální zachytávače a ocelové rozrážeče sněhu po celé ploše střechy. ” uzavírá Petr Kulhavý. Pokud jde o sklon střechy, sněhové zábrany se
doporučují a často také při projektování domu předepisují pro sklon vyšší než
10º. Ve vyšších polohách je sněhové zábrany vhodné umístit především
v okapové části, nad balkony a nad vchodem. V horských oblastech
se pak podle stavebních norem musí na okraj střechy namontovat účinnější
zábrany v podobě například tyčového zátarasu proti sesuvu sněhu.
Výhody plechových střešních krytin pro domy v horských oblastech
Kolébka vzniku plechových střešních krytin – Skandinávie – vypovídá dostatečně o vlastnostech, které tyto krytiny předurčují pro využívání v drsných podmínkách se spoustou sněhu. Jejich výhodou je mj. nízká hmotnost: zatímco střechu o ploše 200 m2 v případě použití lehkých střešních krytin Lindab zatěžuje pouze 1 000 kg, v případě skládané betonové a pálené tašky to může být až 9 000 kg – a to už je v případě, že na střeše leží tuny sněhu, pořádný rozdíl. V porovnání s jinými střešnámi krytinami jsou ty plechové nenasákavé, takže v mrazu a sněhu zůstávají pevné – nekřehnou a netrhají se. Pokud už se stane, že je ocelová krytina poškozena (například pádem sněhové masy ze střešní roviny nad ní), většinou je nadále schopna plnit svou funkci – může se pomačkat, ale neproděraví se ani nepraskne.
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie Stavba, nejlépe hodnocené fotografie
Články Stavba
- Za cenu bytu v Praze může mít rodina dům se zahradou. Nejlepší poměr ceny a prostoru nabízí novostavby za městem
- Domov pro seniory Oblouková ze Šternberku aspiruje na titul Stavba roku 2024 Olomouckého kraje
- Tradiční šindel z plechu
- Vydaná stavební povolení v Ústeckém kraji v roce 2024: počet v porovnání s předchozím rokem poklesl o 10,4 %
- Jak správně plánovat stavbu rodinného domu: na co nezapomenout?
- Adorace dřeva nezajistí dostupné bydlení. Výrobci chtějí férové podmínky pro všechny stavební materiály