Trend sportování táhnou mladší ročníky, aktivizují se i starši

Celosvětovému trhu se sportovním oblečením dominují muži, utratí přibližně 52 % z celkových příjmů v segmentu. Druhou největší kupní skupinou jsou ženy, u nich se navíc očekává, že odbyt zboží povyroste do roku 2020 o dalších 5,7 %[1], a to kvůli jejich sílícímu zájmu a zapojení. Vyšší výdaje jsou očekávány také ze strany aktivnějších seniorů nebo přetížených pracujících, kteří stále častěji chodí stres odbourat do fitness studií, tělocvičen, plaveckých bazénů nebo si chodí zaběhat.

Současnému trendu zásadně napomáhají sociální sítě v čele s Facebookem a Instagramem, protože právě fotky sportujících uživatelů tvoří značnou část sdíleného obsahu. „Rostoucí poptávka po prémiovém fitness oblečení a vybavení se v posledních letech zásadně zvýšila. Především mladí lidé už nechtějí sportovat ve vyřazeném nevzhledném oblečení. Je tu ale i nová skupina, na kterou berou výrobci stále častěji ohled – sportovci ve středním a vyšším věku. Češi utrácí za sportovní zboží daleko více peněz než před lety. Hitem jsou také nové technologie, které pomáhají sledovat srdeční frekvenci, hloubku dýchání, fyzickou aktivitu nebo spotřebu kalorií,“ dodává Lenka Čapková, ředitelka outletového centra Fashion Arena Prague Outlet.

Její tvrzení potvrzují i data Eurostatu z roku 2016, která mapují spotřebu domácností.[2] Ve výdajích na vybavení pro sport, kempování a rekreaci v přírodě zaujímají nejvyšší příčku Češi, Slováci a Poláci, a to se 35 %, oproti unijnímu průměru, který je v této oblasti pouze 17 %. Z dat zveřejněných Českým statistickým úřadem vyplývá, že sportu se aktivně (alespoň jednou týdně, nejméně 10 minut v kuse) věnuje přibližně třetina Čechů.[3] Nejaktivnější skupinou jsou mladí lidé mezi lety 15-24, těch sportuje bezmála 68 %. Ve věkové kategorii 25-34 je aktivních 54 % a ve skupině starších do 44 let sportuje 43 %. Mezi lety 55-64 let je aktivních 19 % Čechů, ve kategorii 65-74 let potom sportuje 12,5 % a mezi staršími 75 let už pouze 6 %.[4]