V Česku studuje informatiku jen 15 % dívek, nejvíce z Evropy jich je v Řecku a Bulharsku

V rámci studia IT napříč Evropou je patrný výrazný nepoměr mužů a žen. Zatímco v Řecku a Bulharsku se poměr studentek přehoupl přes 30 %, nejnižší hodnoty dosahuje v Belgii, kde IT studuje jen necelých 8 % žen. Na evropský průměr 18 % nedosahuje ani Česká republika, kde tento podíl činí jen 15 %. Do studia tohoto oboru se příliš nehrnou ani Slovenky, s 12,5 % mají v Evropě druhé nejnižší zastoupení. Naopak zálibu ve studiu IT mezi ženami z jihovýchodní Evropy potvrzují i statiky vzdělávacího programu Cisco Networking Academy. Rozvoj programu navíc ukazuje, kam celý obor směřuje. „Před dvaceti lety bylo třeba vychovávat síťové administrátory, kteří do detailu rozuměli technologiím. Dnes musí chápat i podstatu fungování firem a hledat řešení byznysových požadavků,“ uvádí Karol Kniewald, expert na technické vzdělávání ze společnosti Cisco.

Studentky převládají v přírodních vědách

Zajímavé je i srovnání v rámci vysokoškolských oborů spadajících pod anglickou zkratku „STEM“, která zahrnuje nejen informační a komunikační technologie, ale všechny studijní technické obory. Tedy také přírodní vědy, matematiku, statistiku nebo třeba výrobu a stavebnictví. Jak uvádí analýza Evropy v datech, nejvíce žen studuje přírodovědné obory. Tam, na rozdíl od údajů ze studia IT, dokonce s 56 % přesahují mužské zastoupení. Podle odborníků by ale znalost informačních technologií neměla být výsadou jen absolventů IT oborů: „O moderních technologiích by měl mít dnes dobrý přehled i učitel, novinář nebo agronom, protože do jeho pracovního života výrazně zasahují,“ vysvětluje Karol Kniewald.

S tím souhlasí i Michal Stachník, generální ředitel Cisco v České republice a na Slovensku. „Je potřeba propojovat znalosti a dovednosti napříč obory. Dnešní automechanik musí rozumět IT, protože podstatnou část auta tvoří technologie. Naopak IT specialista musí rozumět tomu, co dělá firma, pro kterou pracuje.” Například českým absolventům se často vytýká, že jim chybějí takzvané měkké dovednosti – schopnosti komunikace, prezentace, organizace času nebo týmové práce. „Čerstvé svědectví českého geodeta pracujícího ve Švédsku – čeští inženýři jsou tam vysoce ceněni pro svou odbornou kvalifikaci. Jejich handicapem jsou ale právě chybějící měkké dovednosti,” říká vedoucí komunikace Informačního centra o vzdělávání EDUin Bob Kartous.

Technické znalosti již od raného věku

Technické dovednosti by se měly podle odborníků rozvíjet nejen napříč různými obory, ale i na různých stupních vzdělání, počínaje základními školami. „Často narážíme na to, že ve školních dílnách nemají děti šanci se s moderními technologiemi a principy seznámit,” říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Jako dobrý příklad, kde je taková výuka podporována státem, uvádí Finsko. Technické činnosti jsou tam zcela přirozenou a oblíbenou součástí výuky. „V perfektně vybavených dílnách mohou finští chlapci i děvčata pracovat s dostupnými technologiemi. Na českých základních školách něco takového chybí.” Znalost informačních technologií znamená také dobré uplatnění na trhu práce. Poptávka po lidech s technickými znalostmi neustále stoupá a jsou zpravidla velmi dobře ohodnoceni. Ženám práce v této oblasti navíc nabízí i další pozitiva, například vyšší výdělek nebo časovou flexibilitu, kterou vyhledávají především matky s dětmi.