Nejstarší zvyky na čarodějnice: trní před domem a házení košťat

Noc mezi 30. dubnem a 1. květnem se nazývá Filipojakubská. V minulosti se tradovalo, že se jedná o magické datum a temné síly mají navrch. Aby se zlo potlačilo, lidé začali pálit čarodějnice. Jaké zvyky se dodržovaly a dodržují dodnes?

Historie pálení čarodějnic

Po celé České republice se dnes v večer budou pálit čarodějnice. Magická noc se nazývá Filipojakubská. Říkat se jí ale může i Valpuržina nebo Beltine.V minulosti lidé v předvečer pálení kropili stavení svěcenou vodou a před vrata dávali pruty nebo trní na ochranu před zlem.   

Keltský Beltine

Právě Keltové začali slavit Beltine, což je úplně původní název pro pálení čarodějnic. Ohně měly Kelty chránit před zlými duchy. Nezapomněli přitom opékat prasata a pít teplé pivo.   

Svátek apoštolů

Další název pro oblíbený zvyk je Filipojakubská noc. Pojmenovaná je tak podle apoštolů Filipa a Jakuba. Ve starém kalendáři mají svátek 1. 5.   

Noc křesťanské světice

Pálení čarodějnic lze ale nazvat i jako Valpuržinu noc podle křesťanské světice Valpurgy, která v 8. století pomáhala lidem před nečistými silami. Zemřela první den v květnu.

Zvyky a tradice dnešní doby

V některých vesnicích lidé vyrábí Moranu, což je pohanská bohyně smrti. Zosobňuje zimu a jejím upálením se vítá jaro. Nemusí se zákonitě upálit, ale lze ji hodit z mostu nebo ze skály.

Většinou se ale opravdu pálí podomácku vyrobené čarodějnice. Mladíci dříve zapalovali košťata a vyhazovali je do vzduchu. Někteří tvrdili, že tak čarodějnici lze spatřit, jiní, že ji tak lze srazit k zemi a zničit.
Kromě zapalovaní vater, tedy vyvýšených dřevěných konstrukcí, se poblíž zapaluje i malý ohníček, kde spolu sousedi mohou opékat buřty a popíjet. Pálení čarodějnic se stalo příležitostí k sousedské zábavě, kterou si málokdo nechá ujít.