Správné nastavení ohřevu teplé vody ušetří za rok tisíce korun

Dostatek teplé vody je v dnešní době považován za standard a je běžnou součástí většiny domácností. V případě, že si teplou vodu ohříváte prostřednictví kotle, je důležité mít správně nastavenou teplotu jejího ohřevu. Pokud je totiž nastavena příliš vysoko, znamená to velké plýtvání energií. Horkou vodu pak navíc musíte ředit v baterii, aby byla vůbec použitelná. Správné nastavení kotle a ohřívače teplé vody tak může ušetřit až tisíce korun ročně a na komfortu resp. dostatku teplé vody to přitom není nijak znát.

Nejčastějším problémem bývá, že uživatel má nastavený příliš vysokou teplotu vody. Tu musí v baterii ředit, a přitom tak doslova vyhazuje peníze za energii nutnou k ohřevu oknem. „Při revizích kotlů se setkáváme s tím, že zákazník má nastavenou teplotu vody například na 65 stupňů. Přitom pro zachování pohodlí stačí mít vodu na zhruba 45 stupních a podle potřeby ji jen lehce doředit,“ vysvětluje Lukáš Lagron, hlavní technik společnosti Brilon s tím, že úspora je v tomto případě značná. Čím je totiž teplota vody v zásobníku vyšší, tím častěji musí kotel startovat, vodu dohřívat a tepelné ztráty jsou tak vyšší. 

Ohřev 200 litrů vody v plynovém ohřívači na 65 stupňů při příkonu 15 kW trvá zhruba 55 minut, zatímco na teplotu 45 stupňů je to o dvacet minut méně. Spotřebovaná energie se liší zhruba 5 kWh. „Často pomáháme také se seřízením teplotního čidla v ohřívači. Jeho správná poloha je totiž důležitá pro celkovou spotřebu a počet startů kotle, což má vliv na jeho správnou funkci a životnost,“ popisuje zkušenost Lukáš Lagron.

Pokud je čidlo uložené moc nízko, nahřívá se celý objem zásobníku mnohdy zbytečně a kotel startuje již při minimálním odběru. Zvýšený počet zbytečných startů kotle pak negativně ovlivňuje spotřebu a životnost zařízení. Čím je teplotní čidlo umístěné výše, tím kotel startuje později. Lidé pak ale mohou mít pocit, že nemají dostatek teplé vody a kompenzují to tím, že nastavují zbytečně vysokou teplotu ohřevu. „Správně by ale měli zanechat teplotu nižší a čidlo posunout níž. Se správnou polohou čidla dokáže poradit každý autorizovaný technik,“ doplňuje Lukáš Lagron.   

Určitou výhodu mají některé kombinované kotle, které nabízejí teplou vodu hned, a protože nemají zásobník, nenahřívají ji zbytečně. Teplá voda se tak odebírá jen tehdy, kdy je potřeba. Takovým případem jsou kotle Intergas, které nemají zásobník, ale i přes to jsou díky své konstrukci schopny dodat teplou vodu okamžitě. „V západoevropských zemích je tradice používat spíše kombinované kotle, které zároveň vytápějí i hřejí teplou vodu. U nás jsou běžnější zásobníky na teplou vodu, u nichž je ale riziko energetických ztrát, protože často udržují vysokou teplotu vody zbytečně,“ dodal Lukáš Lagron.