Česko je na 3. místě světového žebříčku růstu cen nemovitostí

Jana Brožková, 17.10.2019

Nově zveřejněné statistiky vývoje cen nemovitostí zařadily Českou republiku mezi země, kde ceny nemovitostí rostou vůbec nejrychleji. Zatímco Eurostat nás s meziročním růstem o 8,7 procenta zařadil na šesté místo v Evropě, podle světového žebříčku společnosti Knight Frank se Česká republika dostala s růstem o 9,4 % dokonce až na třetí místo. Vyšší růst cen meziročně zaznamenaly jen Čína (10,9 %) a Malta (10,8 %). Fakticky se tím potvrzuje, že cenový růst je přímo úměrný počtu nemovitostí na trhu. Polsko, v jehož hlavním městě Varšavě se povoluje čtyřikrát více bytů než v Praze, zaznamenalo meziroční růst jen o 0,4 procenta.

V první desítce „Knigh Frank Global House Price Indexu“ je hned pět evropských zemí. Kromě Česka a Malty je to Lucembursko (9,3 %), Maďarsko (9,2 %) a Slovinsko (8,4 %). Nezdravého růstu cen si všiml i Evropský výbor, který před zranitelností trhu s nemovitostmi varoval Česká republiku, Německo, Francii, Island a Norsko. Podle něj tempo růstu cen v těchto zemích překonalo tempo zvyšování příjmů domácností. Důsledkem tak podle Evropského výboru může být ohrožená stabilita domácností i vývoj ekonomiky celé země.

Proti nezdravému růstu cen lze bojovat jen dostatečnou nabídkou na trhu. A to je dobře vidět na příkladu Polska. Náš severní soused se od roku 2015 v celosvětovém žebříčku růstu cen nemovitostí pohybuje kolem 42. až 50. místa. A rozdíl mezi ním a Českou republikou je zřejmý. Podle dat KPMG bylo jen ve Varšavě mezi lety 2015 a 2018 povoleno ročně v průměru 1 268 bytů na sto tisíc obyvatel. Praha ve stejném období povolila jen 311 bytů, tedy čtyřikrát méně.

Varšava například také investovala do dopravní infrastruktury a rozšířila linky metra. Polsko podpořilo výstavbu i novým stavebním zákonem, který významně urychlil povolovací procesy.

Nová výstavba ale nemá pozitivní vliv jen na příznivé ceny nemovitostí. Významným faktorem je i multiplikační efekt celého odvětví, kdy jedna investovaná miliarda má pozitivní dopad na jiné obory ve výši 2,3 miliardy korun. Nová výstavba bytů zároveň výrazně zvyšuje daňové výnosy státu. I při dnešním nízkém počtu povolovaných bytů stát z nové výstavby získává na daních desítky miliard korun ročně. Například za každý nový byt v Praze inkasuje v průměru na DPH a dalších daních kolem jednoho milionu korun, což při 5 000 prodaných bytech v minulém roce znamenalo pět miliard korun. A to jenom v Praze.