Tři důvody, proč právě teď zrušit daň z nabytí nemovitosti

Lukáš Kovanda, Ph.D., 29.4.2020

V rámci jednání Národní ekonomické rady vlády diskutujeme s vládními představiteli kromě jiného také zrušení daně z nabytí nemovitostí. Realitní trh žije představou, že zrušení této daně je už v podstatě „hotovou věcí“. Zájemci o nemovitost nyní mnohdy vyčkávají, kdy se tato představa změní ve skutečnost a oni budou moci ušetřit.

Jenže ve skutečnosti zrušení daně ničím jednoznačným není. Ministerstvo financí jej sice jednoznačně podporuje, avšak proti se staví zejména sociální demokraté. Upozorňují na výpadek třinácti miliard korun, který by zrušení daně ve veřejných rozpočtech způsobilo. Premiér signalizuje ochotu daň nerušit a ani NERV samotný se za zrušení nestaví nijak jednotně.

Přesto je třeba objektivně říci, že právě nyní je pro zrušení daně velmi příhodná doba. Z několika důvodů.

Zaprvé, realitní trh se v době koronakrize ocitá pod tlakem. Zamrzá. Vyčkávání realitního trhu, „až vláda daň zruší“, pochopitelně k zamrzání znatelně přispívá. Jestliže se v realitách točí méně peněz, než by mohlo, prohlubuje to celkový objem nominálních výdajů v ekonomice, a tedy to prohlubuje propad letošního nominálního hrubého domácího produktu. Zamrzání realitního trhu z důvodu nejistoty ohledně daně z nabytí nemovitosti tak prohlubuje probíhající historický propad tuzemské ekonomiky. Úplně zbytečně.

Zadruhé, v době, kdy se nemovitostní trh dostává pod tlak, je pravděpodobnější než jindy, že se snížení daně promítne do skutečného snížení celkové ceny nemovitosti. Zatímco v ekonomicky příznivých časech se stává, že při zrušení daně zůstane celková cena beze změny, tj. že vlastní cena nemovitosti stoupne (o úsporu na dani se podělí kupující a prodávající), v méně příznivých časech, jako je tento, se vlastní cena nemovitosti měnit spíše nebude. Jinými slovy, bydlení bude skutečně dostupnější, v řadě případů třeba o statisíce korun. Kupující tedy také může ponížit své úspory a peníze získané tímto ponížením použít k útratě jinde v ekonomice. Může je utratit za dovolenou, za nákup spotřebního zboží nebo bude jen častěji chodit do restaurace, až se ekonomika otevře. To vše by ekonomice pomohlo v době zotavování z koronakrize, neboť by jí to poskytlo dodatečnou likviditu (tedy dodatečné peníze) a umožnilo zmírnit propad nominálního hrubého domácího produktu.

Zatřetí, je vidět, že vládě činí značné potíže likviditu do ekonomiky dodávat. Například programy Covid 1 nebo Covid 2 vykazují pramalý podpůrný efekt. Pokud vláda, resp. veřejné rozpočty tedy kvůli zrušení daně z nabytí nemovitosti přijde o třináct miliard, jak argumentují sociální demokraté, jaká je to vlastně škoda? Zdá se totiž, že je příhodnější nechat zvláště právě v této náročné době těchto třináct miliard v kapse lidem, ať s nimi naloží dle svého. Sami nejlépe vědí, jak a za co je utratí. Podpoří tak sami ekonomiku přirozeným, tržním způsobem, a to namísto vlády, jejíž administrativní podpora má zatím dost nejasný efekt.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom

CZECH FUND

Cílem fondu CZECH REAL ESTATE INVESTMENT FUND je přinášet pravidelné výnosy pocházející z nájmů a kontinuálního zvyšování hodnoty podílů v nemovitostních společnostech a nemovitostech. Fond investuje do nemovitostních společností a/nebo nemovitostí v České republice s trvale udržitelným ekonomickým rozvojovým potenciálem, jako jsou např. administrativní budovy, nákupní centra, obchodní domy, hotely a logistické areály. Fond má sídlo v Lichtenštejnsku, je pod dohledem lichtenštejnského regulátora FMA (Finanzmarktaufsicht). Rozhodnutím České národní banky byl fond uznán jako srovnatelný se speciálním fondem nemovitostí podle českého práva. Nabízení investic do fondu v České republice je tak pod dohledem České národní banky a podléhá českým předpisům.

Více informaci na : https://czech-fund.cz/