Co zajímá hypoteční banky v případě, že o úvěr žádá podnikatel? (21.6.2020)

A to ve vztahu k jeho podnikatelské činnosti, tj. pomineme údaje typu věk, vhodnost zástavy či informace uvedené v bankovním registru klientských informací a nebankovních registrech klientských informací.

V jakém odvětví podnikají

I banky mají své preference. Zatímco například advokáti, lékaři, notáři apod. se mohou těšit ze vstřícnějších podmínek, podnikatelů z oborů typu pohostinství, prodej zbraní, provozování erotických služeb apod. budou pravděpodobně více pod drobnohledem.

Místo výkonu podnikání

Pouze omezené možnosti financování mají žadatelé, kterým plyne příjem z podnikání v cizině. Lepší výchozí pozici v tomto směru mají podnikatelé provozující podnikatelskou činnost na Slovensku či členských státech Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Pokud ale podnikáte v tzv. 3 zemích, šance na získání hypotéky jsou mizivé.

Výše příjmu

Kromě vybraných profesních skupin typu advokáti, notáři, soudci, lékaři, architekti apod., žadatelé z řad podnikatelů prokazují své příjmy skrze 2 daňová přiznání, kde banky zajímá dílčí základ daně a výše odvodů zaplacených na sociálním a zdravotním pojištění.

Nutno zmínit, že banku zajímají daňová přiznání za poslední 2 uzavřená daňová období. Pokud žadatel o úvěr podniká 1 rok, jsou šance na hypotéku stále vysoké. Problém nastává v případě, kdy žadatel nemá ani jedno daňové přiznání z důvodu krátké doby podnikání.

Pokud se výše příjmů mezi daňovými příjmy výrazně liší, banku zajímají důvody této změny.

V případě, že žadatel o úvěr podniká v zahraničí, banky vyžadují doložení příjmů počítaných způsobem, jakoby žadatel podnikal v ČR (tj. banka sama o sobě nezkoumá rozdíly ve způsobu vedení účetnictví).

Bezdlužnost vůči úřadům

Žadatel o hypotéku z řad podnikatelů se u hypotečních bank neobejde bez potvrzení o bezdlužnosti vůči finančnímu úřadu a české správě sociálního zabezpečení.

„Osobní“ příjmy

Kromě příjmů z podnikání, žadateli mohou k úvěru pomoci například:

- vdovský důchod,

- vyplácené výživné na nezletilé děti,

- příjmy z dohody o pracovní činnosti,

- příjmy ze zaměstnání (např. na zkrácený úvazek),

- výsluhové renty.

Zatímco u příjmů z dohody o pracovní činnosti či zaměstnání není problém, u tzv. doplňkových příjmů zpravidla dávek od státu či náhrad mezd, platí, že banky započtou pouze takovou část doplňkových příjmů, aby se na celkových příjmech žadatelů nepodílely z více než 50 %.