Chcete mít doma zdravější prostředí? Musíte lépe větrat!

Ten odstartoval v době koronavirové krize informační kampaní na sociálních sítích zaměřenou na drobné úpravy, kterými si mohou lidé svépomocí upravit své vlastní bydlení a přispět tak ke svému zdraví. Nyní pokračuje seriálem debat s odborníky v Českém rozhlase. Partnery projektu jsou společnosti JRD, CPI, Skanska a Velux. Mediálním partnerem je Český rozhlas. „Chceme lidem ukázat, že je nutné zajímat se o kvalitu prostředí budov. Koronavirus a opatření, která státy uplatňují, mohou vést k tomu, že budeme doma trávit daleko více času, a proto je toto téma právě nyní tak důležité,“ řekla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Potřebu větrání si uvědomuje jen polovina populace

„Už jsme se naučili starat o to, co jíme. Vzduch, který v průběhu dne dýcháme má ale mnohem větší objem a význam. Měli bychom se tedy zabývat i tím, co dýcháme,“ řekla architektka Klára Bukolská z firmy Velux. Existuje celá řada studií, které dokazují, že kvalita vnitřního prostředí má vliv na zdraví lidí. Například s vlhkostí přicházejí plísně, suchý vzduch vysušuje sliznice a ty jsou citlivější na infekce, při nedostatečném větrání zase roste koncentrace CO2 a pobyt v takto nevětrané místnosti způsobuje únavu. Ale především, pokud lidé dlouhodobě dýchají nezdravý vzduch, mohou je trápit alergie, ekzémy apod.

Důležitá je proto pravidelná a intenzivní výměna vzduchu uvnitř budov. Velux na toto téma prováděl celou řadu průzkumů v ČR i v zahraničí. „Musím říct, že oproti Evropanům Češi větrat umí,“ shrnula jejich závěry Bukolská. Celkem osm z deseti Evropanů totiž vůbec netuší, že by uvnitř budovy mohl být vzduch horší kvality než venku. V ČR je to jen pět lidí z deseti.

Kvalitu vnitřního prostředí měří v různých typech domácností také developer JRD. A výsledky? „Nestačí dětem intenzivně vyvětrat jen před spaním, větrat by se mělo v celém bytě zhruba každou hodinu,“ shrnul produktový manažer JRD Petr Valeš.

Nejvíce je podle něj vzduch znečištěn právě v dětském pokoji. Především proto, že zde bývá celá řada hraček, z nichž se mohou uvolňovat těkavé látky. Zdroj znečištění vzduchu totiž nemusíme hledat jen venku, ale může jím být i nábytek, koberce a další vybavení bytu. Je proto důležité věnovat se také složení výrobků a vybavení, které si domů pořizujeme.

Kvalitu vzduchu člověk neumí zavčas vyhodnotit přirozeně. Je možné ji však měřit pomocí různých zařízení a detektorů, které ukazují hodnoty CO2, těkavých látek, relativní vlhkost a teplotu. Z hlediska CO2 je vzduch považován za zdravý v případě koncentrace do 1000 ppm. Hodnota 1500 ppm je již hraniční. Ideální je tedy větrat v bytě nejpozději, jakmile to indikátor CO2 signalizuje. Vždy je dobré použít příčné provětrání tak, abychom výměnu vzduchu v bytě urychlili. V zimě se snažíme větrat velmi intenzivně a krátce, v létě je nám to z energetického hlediska obvykle jedno a můžeme nechat ventilaci otevřenou celý den. I v extrémně horkých dnech, jakou jsou ty současné, je ale vhodné větrat po dobu sedmi minut každou hodinu.

V nově stavěných budovách včetně těch bytových se proto již nyní stává trendem využívání různých systémů nuceného větrání, kde se o výměnu vzduchu stará technologie. Neznamená to přitom, že by si obyvatelé domů s tzv. řízeným větráním nemohli otevřít okno. „Výhodou systémů ale je to, že výměnu vzduchu zajišťují 24 hodin denně i bez nutnosti okna otevírat,“ zdůraznil Valeš.

Kromě kvality, teploty a vlhkosti vzduchu jsou pro zajištění dobrého vnitřního prostředí podstatné také světelné a akustické podmínky. Stále důležitější jsou také tzv. softové parametry, jako je ergonomie, biophilie, wellbeing nebo lokalita. Podrobnosti k jednotlivým parametrům přináší Česká rada pro šetrné budovy v rámci projektu Zdravý domov na stránce.