Přes milion a půl Čechů stále bydlí „jako sardinky“. Podíl Čechů žijících v přelidněné domácnosti ale klesl na historické minimum, navzdory citelnému zdražování nájmů i nemovitostí

Ještě v roce 2007 žil v přelidněné domácnosti skoro každý třetí Čech, když daný podíl vykazoval hodnotu 32,7 procenta. Od té doby však setrvale klesá. To je pochopitelně příznivý vývoj, neboť značí, že počet Čechů, kteří žijí v diskomfortu citelně klesá. Navíc má podíl přelidněných domácností vliv i na šíření nákaz typu té současné koronavirové, neboť přelidnění pochopitelně šíření viru nahrává. V přelidněných domácnostech je také náročnější realizace pracovní činnosti na bázi „home office“.  

Lze tedy říci, že země s vyšším podílem přelidněných domácností jsou hůře připraveny na výzvy pandemické éry. Ať už z důvodu náchylnosti k rychlejšímu šíření nákazy nebo kvůli závažnějším obtížím při aplikaci práce z domova. Oboje se projevuje dokonce i na makroekonomické úrovni, neboť nákaza pochopitelně potlačuje ekonomický růst a neefektivní práce z domova zase podvazuje celkovou produktivitu práce. 

Z tohoto hlediska je příznivé, že počínaje rokem 2017 je podíl obyvatel ČR, kteří žijí v přelidněné domácnosti, dokonce pod příslušným průměrem EU (viz graf níže). I tak však platí, že v přelidněné domácnosti stále žije 1,64 milionu obyvatel ČR. Ve zmíněném roce 2007 to ale bylo 3,35 milionu obyvatel ČR. 

V uplynulých letech ekonomické prosperity, od roku 2014, Češi těžili z výrazného růstu reálných mezd. Odhodlávali se tedy v poměrně vysoké míře k pořízení vlastní nemovitosti, a to zejména na hypotéku. Tím pádem i přes zdražující nemovitosti i nájmy docházelo k růstu komfortu tuzemského bydlení. Je to klíčový důvod, proč je nyní podíl obyvatel ČR bydlících v přelidněné domácnosti historicky nejnižší.  

Podíl obyvatel ČR žijících v přelidněné domácnosti se soustavně od roku 2017 historicky poprvé drží pod příslušným průměrem EU. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank