V době pandemie se staví o desetinu méně bytů, bydlení proto výhledově dále zdraží

Pandemická situace výrazně snížila objem nové bytové výstavby. Počet zahájených bytů klesl v období od loňského února do letošního ledna meziročně o 10,1 procenta.  

Jde o doklad toho, že pandemie drtí spíše pozemní stavitelství, nikoli tolik to inženýrské. Inženýrské stavitelství vykazuje v uvedeném období dvanácti měsíců po očištění o odlišný počet pracovních dní dokonce mírný meziroční nárůst, 0,8 procenta.  

Inženýrskému stavitelství více než tomu pozemnímu pomáhají veřejné investiční projekty. Vláda už loni deklarovala záměr se z pandemické situace „proinvestovat“, přičemž veřejné investice míří převážně právě do inženýrského stavitelství, například do renovací komunikací.  

Naopak pozemní stavitelství je výrazněji zatíženo nejistotou. Je v něm výrazněji než v inženýrském stavitelství zaangažován soukromý sektor, jejž více než stát svírá nynější ekonomická nejistota, neboť soukromý sektor bere na zřetel výrazněji než sektor veřejný vyhlídky rentability a ziskovosti investice. Tyto vyhlídky jsou však kvůli pandemické nejistoty rozostřené, ba zamlžené, a to zejména v oblasti investic do budování nových výrobních kapacit. Částečně ovšem také právě v oblasti rezidenční výstavby, což se zrcadlí v uvedeném sníženém počtu zahájených bytů. Nedostatečná výstavba bytů přitom výhledově zesílí tlak na růst cen bydlení. 

V lednu stavebnictví nepomohlo ani chladnější počasí. Celkově se letos stavebnictví propadne o přibližně šest procent. Jeho setrvačnost je totiž vyšší než třeba v průmyslu, který se letos již z pandemické situace do značné míry zotaví.