Nájemné, které neexistuje - Proč se ve statistikách objevuje imputované nájemné a co vlastně znamená.

ČSÚ, 30.6.2022

Proč se ve statistikách objevuje imputované nájemné a co vlastně znamená.

S pojmem imputované nájemné se uživatelé statistických dat mohou setkat ve dvou hlavních výstupech. První se týká národních účtů, druhý cenové statistiky a inflace.

Národní účty

Národní účty sledují ekonomické procesy v zemi a distribuci produktů a důchodů mezi účastníky trhu. Jedním z hlavních ukazatelů je hrubý domácí produkt (HDP), na kterém se podílejí různé segmenty ekonomiky. Domácnosti třeba tím, že nakupují zboží a služby. Jednou ze služeb, za něž domácnosti utrácejí své peníze, je nájemné. I to tedy přispívá k HDP.

HDP se často používá v mezinárodním srovnávání, a z tohoto důvodu je nezbytné, aby jeho výpočet byl ve všech zemích založen na stejné metodice. Jenže podíl domácností platících nájemné se v různých zemích poměrně dost odlišuje. V Česku nebo v Chorvatsku je např. vysoké zastoupení vlastního bydlení, v němž lidé žádné nájemné neplatí, zatímco třeba v Německu nebo ve Švédsku je podíl vlastnického a nájemného bydlené srovnatelný. Kdyby se tedy do HDP započítávalo pouze placené nájemné, byl by HDP Německa nebo Švédska oproti tomu českému či chorvatskému nadhodnocený. Pro to, aby se všichni dostali na stejnou srovnávací úroveň, bylo vytvořeno tzv. imputované nájemné vyjadřující hypotetickou částku, kterou by lidé ve vlastním bydlení platili, kdyby bydleli v nájmu.

Konkrétní výše imputovaného nájemného se stanovuje v prvé řadě podle reálné úrovně nájmů na trhu a odpovídá tak čistému nájemnému bez nákladů na energie, vodu, telekomunikace apod. Druhá metoda, používaná u nás třeba v případě rodinných domů, je založena na zjištění nákladů vlastníka na údržbu nemovitosti, k nimž se připočtou hypotetický zisk, který by vlastník inkasoval, kdyby nemovitost pronajal, a opotřebení nemovitosti ve formě odpisů.

Zavedením imputovaného nájemného jsou pro účely národních účtů postaveni na roveň lidé žijící v podnájmu s těmi, kteří bydlí ve vlastním, a HDP tak lze mezinárodně srovnávat bez ohledu na to, jaký způsob užívání bytů kde převažuje.

Cenové statistiky

Imputovanému nájemnému užívanému pro cenové statistiky by spíše slušel název „náklady vlastníků“. A víc než absolutní hodnota zajímá statistiky jeho vývoj. Účelem je stanovit, jakým směrem a o kolik procent se mění náklady na pořízení, rekonstrukci, modernizaci a svépomocnou výstavbu nemovitostí určených k vlastnímu bydlení, nikoliv k pronájmu. Sledují se tedy zejména ceny stavebních materiálů, stavebních prací a ceny bytů či domů.

Při stanovování inflace neboli indexu spotřebitelských cen (ISC) je do celkové hodnoty započítán jak nárůst ceny nájemného pro ty, kteří bydlí v nájmu, tak nárůst nákladů vlastníků (imputovaného nájemného), kteří žijí ve vlastním. Problém ovšem opět vzniká při mezinárodním srovnávání, pro které se používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který imputované nájemné dosud nezahrnuje. Jelikož mnozí uživatelé vnímají nezahrnutí imputovaného nájemného do HICP jako nedostatek, který negativně ovlivňuje vypovídací schopnost tohoto indexu, bude Eurostat od letošního roku publikovat ve čtvrtletní periodicitě tzv. kompozitní cenový index HIHP (Harmonised Index of Household expenditure Prices). Ten se bude skládat z HICP a indexu nákladů na bydlení vlastníků a porovnání inflace v jednotlivých zemích tak nebude zkreslené rozdílnou situací v poměru nájemního a vlastnického bydlení.

Nezaměňovat

Imputované nájemné pro účely odhadů inflace se tedy liší od imputovaného nájemného v systému národních účtů a při interpretaci je třeba vždy vědět, k jakému účelu bylo konkrétní imputované nájemné počítáno.

Více informací na www.czso.cz




Názory na článek
Na dané téma nejsou žádné názory.

Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Bydlení rubrika