Hraniční kameny u brněnské hvězdárny

Není to sice astronomické téma, ale s Hvězdárnou a planetáriem Brno je bytostně spjato. Během úprav v okolí ztroskotaného „létajícího talíře“ jsme pod povrchem vyprahlého trávníku narazili na dva kamenné patníky s unikátní historií.

Hraniční kameny jsou z Brna známy již z pozdního středověku, ale jejich pravidelné umisťování v terénu bylo realizováno až v 18. a zejména 19. století v souvislosti s vyměřováním Tereziánského a později Josefinského katastru. Starší objevený kámen u hvězdárny tvořil od roku 1811 jeden z rohů nepravidelné linie tehdejší hranice mezi katastry obce Žabovřesky (Sebrowitz) a územím velkostatku Křížovníků (Kreutzhof).

Křížovníky byli nazýváni johanité ze Starého Brna. Tento řád používal též označení Maltézští rytíři a symbol kříže měli členové bratrstva ve svém znaku. Brněnskou komendu johanitů s kostelem a špitálem pro poutníky založil roku 1238 zbožný měšťan Rudger s manželkou Hodavou. Sídlo měli ve spodní části dnešní Pekařské ulice. Život komendy byl financován z výnosů velkostatku, jehož rozloha se díky darům postupně rozšiřovala, a tak zabrala území severně od Mendlova náměstí a ulice Hlinky až ke zmiňovaným Žabovřeskům.

Nejstarší záznam o znovunalezeném kameni z roku 1811 je uložen v Moravském zemském archivu, kde je dochován zápis hraniční inspekce popisující místa rozhraní katastru Křížovníků v roce 1824. Komise tento hraničník umístěný v těsné blízkosti prachárny brněnské pevnosti č. 4 identifikovala dle nápisu A.F.Z. 1811. Na dnešním kameni se nápis nezachoval, byl totiž v neznámé době poškozen. Čitelná je zde jen číslovka I, rozlišující hraničník od dalšího kamene A.F.Z.

V roce 1850 proběhlo rozšíření hranic města Brna, kdy se Křížovnické území stalo součástí nově konstituované městské aglomerace. Někdy po tomto roce byl původní kámen nahrazen novým s nápisem STB (Stadt Brünn) a číslem 18. Hranice zde vydržela do roku 1919, kdy vzniklo „Velké Brno“ a okraj města se tak posunul výrazně dál. Kameny ale zůstaly na svém místě a o několik desetiletí později byly použity na zpevnění základů chodníku. Při novodobé úpravě cesty kolem hvězdárny byly s archeologickou pečlivostí odhaleny a v roce 2022 obnoveny na téměř stejném místě.

Text o hraničních kamenech by nemohl vzniknout bez Petra Vachůta a Pavla Košťála z Muzea města Brna. Děkujeme!

Katastrální plán Žabovřesk z roku 1826 s modře označeným umístěním hraničního kamene a červeně vyznačeným půdorysem dnešního komplexu budov hvězdárny. Zdroj: Moravský zemský archiv


Názory na článek
Na dané téma nejsou žádné názory.

Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Tipy a triky