7 architektonických trendů současnosti, které významně ovlivní budoucí podobu měst - průzkum PlanRadaru

7 architektonických trendů současnosti,  které významně ovlivní budoucí podobu měst - průzkum PlanRadaru Architektura a urbanismus jsou obory, které ovlivňují každodenní život většiny z nás. Profesionálové, kteří v nich působí, se zásadní měrou podílejí na vzhledu měst i komfortu zdejších obyvatel. Ovšem, než se jejich vizionářské představy mohou zhmotnit do reálných staveb, vyžaduje to čas. Na projektech často pracují dlouho předtím, než se poprvé kopne do země. Navíc přitom čelí různým tlakům zvenčí, ať už jde třeba o ziskovost, pohodlí uživatelů či udržitelnost projektů, takže musí podstupovat různé kompromisy. Společnost PlanRadar provozující komplexní platformu pro digitalizaci procesů u stavebních projektů včetně zmiňované fáze plánování, se z podstaty svého byznysu o globální trendy ovlivňující architekturu velmi zajímá. I z toho důvodu realizovala v celkem 12 zemích včetně České republiky [1] průzkum odhalující budoucí trendy, priority a strategie, jimž tento obor čelí.

„Abychom pochopili, jak se architekti v zemích, v nichž působíme, přizpůsobují aktuálním změnám, a co plánují do budoucna, rozhodli jsme se provést rozsáhlý průzkum. Vyplývá z něj, že v dnešní globalizované době se řada trendů ovlivňujících architekturu stává stále univerzálnější – i když je zřejmé, že některé rozdíly mezi zeměmi nadále přetrvávají,“ komentuje Adam Vostárek, expert společnosti PlanRadar zaměřující se na digitalizaci procesů u stavebních a realitních projektů.

Z průzkumu vyplynulo 7 hlavních trendů, které v současnosti hýbou světovou architekturou:

1. Udržitelnost: Přední architektonická sdružení a odborníci ze všech 12 zemí, zahrnutých v průzkumu, se zavázali ke zlepšení udržitelnosti oboru. Téměř dvě pětiny globálních emisí uhlíku se totiž připisují sektoru stavebnictví (prostřednictvím výstavby, provozu a demolic budov) a architekti po celém světě si velmi dobře uvědomují svou roli ve zlepšování udržitelnosti staveb, které navrhují.

2. Uhlíkově neutrální budovy: Snižování uhlíkové stopy je klíčovým trendem v deseti z dvanácti zemí (kromě Maďarska a Spojených arabských emirátů). U uhlíkově neutrální budovy by její výstavba, použité materiály i provoz neměly produkovat žádné emise. Tam, kde to není možné zajistit, se tyto emise kompenzují (například investicemi do energetické efektivity, nákupem zelené elektřiny, sázením stromů aj.). U zemí zahrnutých v průzkumu, které jsou členy EU, patří snižování emisí ke společným cílům a významně pohání národní iniciativy. Závazek České republiky pro rok 2030 odpovídá snížení emisí o 14 %.

3. Zaměření na komfort a spokojenost uživatelů: V sedmi zemích (v České republice, Německu, Polsku, Rakousku, Spojených arabských emirátech, Španělsku a Velké Británii) se objevuje zaměření na tzv. wellbeing budoucích obyvatel či nájemců. Roste povědomí o tom, že budovy mohou být víc než jen pouhá místa pro práci, spánek nebo trávení volného času. Mohou a měly by být konstruovány tak, aby zlepšovaly kvalitu života, zdraví i pohodu lidí.

4. Budovy navržené jako součást životního prostředí: Architekti již dávno pochopili, že budovy se jen zřídka staví izolovaně – a jejich design tak pojímají v závislosti na místním terénu a infrastruktuře. V současnosti však ještě více přemýšlejí nad kontextem celého okolí. Má budova přístup k vodě, větru, slunečnímu záření nebo geotermální energii? To vše lze pozitivně využít například pro návrh systémů vytápění a chlazení. V polovině zkoumaných zemí již architekti tento lokálně citlivější přístup k výstavbě deklarují.

5. Odolnost vůči extrémním povětrnostním podmínkám: S tím, jak se postupně začínají projevovat klimatické změny, již celkem pět zemí (Francie, Itálie, Německo, USA a Velká Británie) plánuje navrhovat budovy, které budou vůči těmto dopadům odolnější. Například Spojené státy byly v posledních dvou desetiletích zasaženy různými záplavami, hurikány a lesními požáry. Zatímco Velká Británie nebo Německo se vyrovnávaly s několika bleskovými povodněmi, v Itálii zůstávají trvalou hrozbou zemětřesení. Jakkoli se přístup jednotlivých zemí v závislosti na projevech klimatických změn liší podle konkrétních podmínek, shodují se na tom, že je třeba na tuto společnou hrozbu reagovat.

6. Rekonstrukce a změny ve využívání budov: Prioritou architektů je stavět nové budovy. A tak i když renovace představují vynikající způsob, jak lze snížit vypouštění emisí, není všude populární. Důvodem je odlišná demografie obyvatelstva, kulturní vkus i priority stavebního průmyslu. Ovšem v souvislosti s palčivými obavami o udržitelnost upřednostňuje stále rostoucí počet zemí modernizaci, renovaci a změnu účelu stávajících budov. V té či oné podobě ji jako budoucí trend zdůraznilo celkem šest zemí.

7. Větší zahušťování měst: S ohledem na snižování závislosti na automobilech a zkracování doby dojíždění upřednostňuje stále více zemí také zahušťování měst (oproti dřívějšímu trendu rozšiřování) se zaměřením na občanskou vybavenost: od obchodů s potravinami přes poskytovatele zdravotní péče až po co-workingové prostory v docházkové vzdálenosti od bydliště. Architektonická obec ve třetině zemí vyzdvihuje tento jev jako důležitý trend, který souvisí s již zmiňovanou oblastí většího zaměření staveb na komfort a spokojenost lidí.

V celosvětovém měřítku lze konstatovat, že architekti se angažují v různých postupech, které mohou zvýšit udržitelnost budov. Zatímco osm zemí z dvanácti uvádí jako společný rys budoucí architektury úsporu vody, sedm zemí hovoří o cirkulární ekonomice a opakovaně použitelných stavebních materiálech. Právě problematika využívání nejrůznějších obnovitelných bio materiálů je další zajímavou kapitolou v realizovaném průzkumu.

Stavební materiály budoucnosti: dřevo, ale i konopí, sláma či vlákna hub

„Osm z dvanácti zemí se domnívá, že v budoucnu se bude ve stavebnictví více používat dřevo, které zvládne obrovské zatížení. Ale také konopí, jež lze použít jako formu betonu - nabízí podobné konstrukční vlastnosti jako tradiční materiály, zároveň je levné a rychle roste. Pět zemí včetně České republiky má podobně vysoká očekávání od slámy a jiných trav, zatímco tři země předpokládají, že velkou roli bude hrát mycelium (vlákna hub). Všechny tyto bio materiály jsou vysoce udržitelné, protože během růstu pohlcují oxid uhličitý a poté jej po desetiletí konzervují ve struktuře budovy,“ popisuje Adam Vostárek a dodává: „Další variantou jsou materiály nového tisíciletí. Například italští odborníci předpovídají, že architekti budou v blízké době více využívat grafen, ekologické fotokatalytické barvy, regenerovaný nylon a kompozitní materiály jako směs betonu a uhlíkových vláken. Postupně také vzroste poptávka po bio betonu či transparentním průsvitném betonu, který je jedinečnou kombinací betonu a plexiskla.“


Současně s tím existuje snaha využívat více recyklovaných materiálů (a recyklovaného betonu a cihel). Díky jejich opětovnému použití se architekti mohou vyhnout emisím spojeným s jejich prvotní těžbou a výrobou. Jen výroba nového betonu představuje přibližně 7 % celosvětových emisí CO2, takže recyklace stavebních materiálů by mohla výrazně snížit jejich dopad.

Více o průzkumu

V červnu 2022 provedla společnost PlanRadar průzkum ve 12 zemích (Česká republika, Slovensko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Spojené arabské emiráty, Španělsko, USA a Velké Británie) se zaměřením na budoucí trendy, priority a strategie v oblasti urbanismu a architektury. Informace čerpala z veřejně dostupných údajů od odborníků, nezávislých institutů, profesních sdružení a vládních orgánů v jednotlivých zemích. Nejstarší zahrnuté zdroje pocházejí z června 2020 tak, aby bylo možné vyloučit předpandemické prognózy.




O PlanRadaru
PlanRadar je softwarové řešení pro stavební a realitní profesionály fungující na bázi SaaS (z anglického Software as a Service neboli „software jako služba“). Svým uživatelům umožňuje připojit se na dálku ke cloudové aplikaci a používat ji odkudkoliv přes internet. Využít ji lze pro stavební dokumentaci a dozor na stavbě, řízení závad a úkolů, při předávání projektů, jejich následnou správu a údržbu atd. Prostřednictvím webové aplikace vhodné pro všechny prohlížeče a všechny typy chytrých telefonů a tabletů (iOS, Android a Windows) je možné sledovat, zaznamenávat a sdílet se svým týmem jakýkoli druh informací prostřednictvím digitálních stavebních plánů nebo BIM modelu. Digitalizace pracovního postupu zlepšuje spolupráci mezi všemi účastníky stavebního procesu, snižuje chybovost a šetří čas: zákazníci PlanRadaru hlásí úsporu až 7 pracovních hodin týdně. Společnost se sídlem ve Vídni v Rakousku a obchodním zastoupením v České republice umožňuje více než 120 000 uživatelům z více než 65 zemí sledovat, připojovat se a řešit stavební a realitní projekty po celém světě.



[1] Průzkum proběhl v České republice, Itálii, Maďarku, Německu, Polsku, Rakousku, USA, na Slovensku, ve Francii, Spojených arabských emirátech, Španělsku a ve Velké Británii.



Názory na článek
Na dané téma nejsou žádné názory.

Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Tiskové zprávy