Vláda chce zvýšit daň z nafty, což má ekonomickou logiku. Nafta se totiž nyní v Rotterdamu prodává levněji než v průměru v letech 2018 či 2019, kdy ovšem spotřební daň z nafty včetně DPH byla v Česku o tři koruny na litr výše než dnes

Vláda chce od 1. srpna zvýšit spotřební daň z motorové nafty na úroveň, kde byla do loňského května, tedy o 1,50 Kč/l výše. Vzhledem k napjatosti státního rozpočtu jde o očekávatelný krok, která má svoji ekonomickou logiku.

Státu jen letos zajistí dodatečný příjem 3,6 miliardy korun, příští rok pak necelých devět miliard.

Cena velkoobchodní nafty na burze v Rotterdamu včera v přepočtu do korun poprvé po delší době klesla pod úroveň průměru let 2018 a 2018 až 2019 (viz graf). Tehdy byla spotřební daň z motorové nafty včetně DPH o zhruba tři koruny výše dnes. Přestože tedy velkoobchodní nafta byla v průměru dražší než nyní.

Podívejte se také na: 
Benzín a nafta - spotřební daň a DPH 2023, kalkulačka
Inkasa celostátních daňových příjmů - spotřební daň

Cenu velkoobchodních paliv, zejména nafty, sráží na burze v Rotterdamu, jež je určující i pro české čerpadláře, fakt, že ruská ropa nadále ve velkém proudí na světové trhy. Přitom už od loňska docházelo v obavě, že se tak dít nebude, k mohutnému předzásobování evropského trhu.

Do EU se dokonce přes třetí země, takzvané „pračky špinavé ruské ropy“, dostává ruská motorová nafta, která je však zpracovávána v rafinériích mimo Rusko, například v Číně, Singapuru, Spojených arabských emirátech či v Turecku nebo Indii, takže formálně jde o ne-ruskou naftu, která tudíž nepodléhá sankcím.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank