Dopad bankovní krize na ekonomiku - krize pomůže stlačit inflaci, rizikem je pokles cen komerčních nemovitostí

Když si ekonomika projde bankovní krizí, aniž by to vyvolalo nějaký zásadní pokles cen bankovních titulů na finančních trzích, tak to má negativní dopad na ekonomiku, ale nijak zásadní. V takovém případě totiž ekonomika (růst HDP) zpomalí o necelý jeden procentní bod, ale pozvolně = za tři roky. Po pěti letech je růst zpět na svém trendu.



Něco jiného je, když se k tomu přidá pokles cen akcií bank. V případě pokles cen o 30% a více ekonomika sníží růst o cca 1,5 procentní bod už v prvním roce. Tam se to ale nezastaví: a o necelé 3pb ve třetím roce. A pokud v předchozím scénáři po pěti letech jsme byli zpět na trendovém růstu ekonomiky, tak v tomto případě v žádném případě: -3%.

Jinými slovy, bankovní krize spojená s poklesem cen bankovních akcií se dokáže postarat o výrazné a dlouhodobé zpomalení ekonomiky. Při současných růstech USA/EMU by to znamenalo recesi. Recesi, která zpomalí inflační tlaky.

Jak jsme na tom? Ceny akcii regionálních bank v USA poklesly od začátku března až o 37%. Ostatní typy bank výrazně méně, takže agregát bank pro USA poklesl o necelých 20%. V případě EMU je situace výrazně klidnější.



Takže jsme ještě mimo treshold = ekonomika zpomalí, což pomůže snížit inflaci. Ale zpomalení způsobené problémy bank nemusí být hluboké a střednědobé. Otázkou je, zda toto zpomalení bude dostatečné pro centrální banky v jejich boji s inflací. Rizikem je další pokles cen komerčních nemovitostí, na které mají výraznou expozici právě regionální banky v USA (42% aktiv vs. 18% v případě velkých bank). 



Mimochodem, titulky „krachla x-tá banka v USA“ mohou znít dramaticky. Ale je potřeba si uvědomit specifikum USA: je zde více než 4000 malých bank. Počet bank v USA je zdaleka nejvyšší ze všech zemí v USA, přesahuje sumu zemí EU. Ale i Čína a Indie mají řádově méně bank.

David Navrátil