Kubíček (ČNB) k cenám nemovitostí a inflačním očekáváním

V rozhovoru pro E15 sdělil Jan Kubíček coby jeden z nových členů bankovní rady ČNB, že současný hypoteční trh je „do jisté míry symptomem toho, že inflační očekávání jsou nižší, než se běžně uvádí. Kdyby totiž měli lidé nyní skutečně vysoká inflační očekávání, proč by neběželi nakupovat nemovitosti?“ Mnozí tak v minulých letech skutečně postupovali, ale „pokud máte hodně peněz, anebo přístup k úvěru, tak proč byste nekoupil nemovitosti znovu, abyste se ochránil? Nebo proč nekupují více nějaké dlouhodobé statky? A nevidíme, že by lidé masově nakupovali. Naopak vidíme, že titíž lidé, kteří třeba v dotazníku vyplní, že očekávají desetiprocentní inflaci, jdou a za pět procent si peníze uloží do banky. Jejich jednání tak vlastně neodpovídá tomu, co tvrdí, že očekávají.“

Pro snahu českých domácností spíš šetřit na vkladech než utrácet za nemovitosti a podobné statky dlouhodobé spotřeby má Honza i druhé vysvětlení: „úroky jsou zřejmě dostatečně vysoko a není potřeba je dál zvyšovat.“

Zajímavé číslo zaznělo v rozhovoru ohledně odhadu ČNB na téma nadhodnocení cen nemovitostí: „ke konci loňského roku to bylo skoro o šedesát procent.“ Jde zřejmě o údaj z chystané ale zatím nezveřejněné Zprávy o finanční stabilitě, která bude podkladem pro jednání BR o finanční stabilitě za týden. Připomeňme, že poslední veřejný odhad ČNB (zveřejněný koncem loňského roku) mluvil u dané (obezřetnostní) metody o nadhodnocení také o cca 60 %. To by značilo, že odhadované nadhodnocení se v 2h22 přestalo zvyšovat.

Zdroj: ČNB (Zpráva o finanční stabilitě, 12/2022)

Pokud by nedávno vládou oznámený soubor opatření na ozdravení státního rozpočtu prošel, „pro příští rok by to znamenalo rychlejší pokles úrokových sazeb, než pokud by balíček realizován nebyl.“

Michal Skořepa, analytik České spořitelny