Někteří lidé a obce stále používají pro boj s plevelem chemii. Ta může zamořovat půdu i podzemní vody
- Používá se nejenom v zemědělství, ale i v péči o zahrady a zahrádky, na veřejných prostranstvích, v parcích či na dětských hřištích
- Pozitivní je, že roste počet těch, kteří využívají ekologická řešení
I když jsou v řadě evropských zemí, jako je Německo, Francie nebo Švýcarsko, herbicidy s obsahem glyfosátu na seznamu regulovaných látek, Česká republika jejich používání prozatím dovoluje a toleruje. Pořád je tedy zde mnoho jednotlivců, firem a obcí, které k hubení nežádoucí zeleně sahají po neekologické chemii. Ta se pak dostává do půdy a může ovlivňovat naše zdraví.
Mezi nejrozšířenější pesticidy na světě patří glyfosát. Řada toxikologických studií poukázala na jeho nebezpečí, mnoho lidí ho však dále používá. Například na zahrádkách, u rodinných domů či v zemědělství, například k odplevelení půdy před setím. Používá se také na veřejných prostranstvích, v parcích, na dětských hřištích nebo podél železničních kolejí.
„Tato sloučenina má schopnost držet se v lidském těle, v půdě a vodě a její účinky hubí všechny rostliny bez rozdílu. Funguje totiž tak, že jim zabraňuje, aby vytvářely životně důležité bílkoviny,“ říká RNDr. Mojmír Vlašín, ekolog a zoolog z Ekologického institutu v Brně.
Lidé si znečišťují vodu ve studních i vodovodním řádu
Používání chemikálií může mít vliv na znečištění vody. Nebezpečné látky se pak mohou dostat do lidského organismu, kde mohou poškodit zdraví. Tyto toxické látky mohou u některých lidí také ovlivňovat mimo jiné imunitu a mohou být i jednou z příčin nevyléčitelných chorob.
Systematické měření kvality vody je oblastí, v níž máme v České republice stále velké rezervy, a to jak v průmyslové výrobě, tak v zemědělství. Bez pravidelného a kvalitního monitorování však nelze globální problém znečištění vody řešit. Od škodlivých pesticidů a dalších zdraví nebezpečných látek pak nelze vodu dostatečně vyčistit. Čistíren odpadních vod v Česku sice přibývá, stále jen část z nich je ale vybavena terciárním, tedy nejvyšším stupněm čištění. Do přírody, ale i pitné vody se tak dostávají látky, které jí prokazatelně škodí.
Bezchemická řešení jsou však na vzestupu
Ti, kdo chtějí chránit své zdraví a zároveň pomoci k ochraně životního prostředí, se ale chovají dlouhodobě jinak. Nebo své chování v poslední době změnili a rozhodli se například využívat bezchemická řešení boje s plevelem.
„Tento trend pak vidíme jak u jednotlivců, tak u firem, institucí, ale i měst a obcí. Populárnější jsou pak například varianty využívající horkou vodu či vodu pod vysokým tlakem, které dokáží zničit i kořeny plevele a jiných nežádoucích rostlin. To funguje například na zahrádkách. Na chodnících a komunikacích se pak navíc využívají jednoduchá řešení, kde postřiky nejsou třeba, a tím je pravidelné zametání. Při pravidelném zametání se totiž včas odstraní semínka, ze kterých by jinak vyrostl plevel,“ říká Jan Dzúr ze společnosti Kärcher.
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie Zahrada, nejlépe hodnocené fotografie
Články Zahrada
- Zahrádkářské tipy: Co bude výsadba vánočního stromku z kontejneru znamenat pro naši zahradu? (audio)
- Sklízíte poškozené brambory, mrkev nebo řepu? Povíme, se kterými škůdci se dělíte o úrodu (Zahrádkářské tipy) (audio)
- Z řepkového pole vytvořili udržitelnou zahradu: Inspirujte se příběhem Zahrady Panorama
- Mají papriky ještě šanci dozrát? Mají, musíte jim ale trochu pomoci (Radioporadna) (audio)
- Špenát a polníček v zimě pomohou záhonům a zjara zpestří náš jídelníček (audio)
- Bezpečnost dětí a domácích mazlíčků: Jak se vyhnout nástrahám na zahradě