Proč se splácení hypoték nezhoršuje - při vyšších úrokových sazbách byla dosud refinancována jen malá část úvěrů

Leckomu vrtá hlavou, z jakých důvodů je splátková kázeň u úvěrů poskytnutých českými bankami tak dobrá, že podíl špatných úvěrů zůstává na historicky extrémně nízkých úrovních.

Konkrétně u hypoték přispěl k vysvětlení i box v nejnovější Zprávě o měnové politice, který ČNB zveřejnila v pátek (samotná zpráva vyjde až zítra). Graf 3 v boxu ukazuje, že i přes mohutný nárůst tržních sazeb v posledních dvou letech došlo zatím (do letošního června, novější data nejsou) jen k velmi malému navýšení úrokových sazeb, které mají domácnosti na svých hypotékách fakticky platit.

Struktura fixací úrokových sazeb je zkrátka taková, že signál o mnohem vyšším úročení peněz zatím do světa dříve nabraných hypoték skoro nedoputoval (naprostá většina těchto hypoték je pořád ještě úročena mezi 2 a 3 %).

K otázce nízkého podílu špatných úvěrů v různých segmentech lze připojit i další (i když samozřejmě do jisté míry spekulativní) argumenty:

(a) Do potíží se v poslední době kvůli cenám energií zřejmě dostaly zejména ty typy domácností, které si předtím úvěry nebraly nebo kterým banky nerady úvěry poskytovaly. Může jít o samoživitele, důchodce a podobně.

(b) Trochu uměle může statistiky vylepšovat tendence některých bank špatné úvěry prodat nebankovním firmám, čímž tyto úvěry z údajů o bankovním sektoru zcela zmizí.

(c) Konkrétně u hypoték pak významnou roli velmi pravděpodobně sehrály obezřetnostní limity na výši splátek a úvěru, které zaváděla ČNB od roku 2015.

(d) Velmi dobrý vývoj splátkové kázně ve firemní sféře je jen dalším indikátorem toho, že uplynulé roky nebyly pro českou firemní sféru celkově zdaleka tak zátěžové, jak se mohlo zdát. 

 

Michal Skořepa, analytik České spořitelny