Česku hrozí citelné zdražení pohonných hmot, Slovnaft jej totiž ode dneška nemůže zásobovat palivy z ruské ropy. Přitom na Moravě každý druhý litr paliv pochází právě ze Slovnaftu

Česku hrozí nedostatek pohonných hmot, zejména pak na Moravě. Právě na Moravě totiž hned každý druhý litr prodaných paliv pochází z bratislavské rafinérie společnosti Slovnaft, spadající pod křídla maďarského petrochemického podniku MOL. Slovnaftu ale dnes končí výjimka, který mu umožňovala zásobovat Česko palivy, zejména naftou, vyrobenými z ruské ropy. Slovenská vláda Roberta Fica sice nyní v Bruselu jedná o prodloužení této výjimky, ale než Evropská komise dospěje ke konečnému verdiktu, může uplynout několik týdnů.

Slovnaft už ze zhruba třiceti procent ovšem zpracovává ropu, na niž se západní protiruské nevztahují. Po určitou dobu, zřejmě právě po oněch několik týdnů, může Česko zásobovat pohonnými hmotami vyrobenými právě z této nesankcionované ropy. Závažnější situace tedy nastane tehdy, pokud by Evropská komise prodloužení výjimky zamítla.

Česko představuje pro Slovnaft klíčové odbytiště, přičemž zároveň je Slovnaft zase stěžejním dodavatelem paliv, zejména tedy nafty, do Česka. Pokud by se Česko mělo obejít bez dodávek paliv ze Slovnaftu, řidiči u tuzemských čerpacích stanic si pořádně připlatí. Mohlo by se jednat až o několik korun na litr, takže v krajním případě nelze vyloučit zdražení pohonných hmot v ČR až k úrovni 45 korun za litr.

Jestliže Brusel Ficově vládě výjimku neprodlouží, teoreticky by mohl vskutku hrozit přechodný nedostatek paliv na českém trhu. Pravděpodobnější ale je, že obchodníci a dodavatelé s tímto scénářem jako s jedním z možných počítají a chybějící palivo by nahradili například dovozem z Německa. To by se ale právě citelně prodražilo, což pak zaplatí řidiči u pumpy. Dovoz z Německa je dražší, neboť je třeba zvládnout nápor přidaných vlakových souprav, které paliva přepravují. A zohlednit se musí také vy šší ceny elektřiny, která vlaky pohání.

Česko je přitom obecně stále vysoce závislé na ruské ropě a palivech. Letos ČR dováží z Ruska největší množství ropy a produktů od roku 2010. V porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo letos od začátku roku do konce září z Ruska o takřka 750 tisíc tun více ropy a produktů z ní než ve stejném období před čtyřmi lety. Závislost ČR na ruské ropě je tudíž vskutku nebývale vysoká.

Podle dat Českého statistického úřadu letos v prvních třech čtvrtletích Česko dovezlo 3,48 milionu tun ruské ropy, ropných materiálů a příbuzných produktů. To je největší množství od roku 2010 (viz graf níže).

Hodnota dovozu ruské ropy a ropných produktů do Česka letos od ledna do září pololetí překonala 35 miliard korun. Podstatnou část tohoto dovozu zajišťuje ropovod Družba. Česko má – jako Slovensko a Maďarsko – vyjednánu výjimku pro dovoz ruské ropy právě Družbou. Tato výjimka – na rozdíl od té výše uvedené – zatím nekončí.

V prvním letošním pololetí dováželo Česko ropovodem Družba ropu z Ruska v objemu odpovídajícím kolem 65 procent celkového ropného dovozu. Loni to bylo 56 procent a v předchozích letech ještě méně. Podíl ruské ropy je tak letos nejvyšší minimálně od roku 2012, vyplývá z údajů společnosti Mero.

Česko se tak zatím od ruské ropy ani v nejmenším fakticky neodstřihává, naopak, svůj ropný dovoz z Ruska zvyšuje. Podniká však kroky k odstřižení od ruské ropy, k němuž by mohlo dojít v roce 2025. A to zejména v důsledku loni dojednaného navýšení kapacity transalpínského ropovodu TAL, jenž vede ropu z italského přístavu Terst do Bavorska. Odtamtud pak další, navazující ropovod, IKL, vede surovinu až do Česka. Jakmile bude mít Česko zajišťován dostatek ropy touto cestou, skončí jeho zmíněná výjimka na dovoz ropy Družbou.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank