Hypotéky zakončí rok nad šestiprocentní hranicí, zásadní vliv na jejich další vývoj mají centrální bankéři

Hypoteční sazby ani na konci letošního roku neprolomí šestiprocentní hranici a zůstanou těsně nad ní. Průměrná nabídková úroková sazba se podle Swiss Life Hypoindexu na začátku prosince dostala na 6,02 procenta, což je o jeden bazický bod více než o měsíc dříve. Skončil tak předchozí šestiměsíční nepatrný pokles. Vrcholu dosáhly hypoteční sazby letos v únoru, kdy se vyšplhaly dokonce na 6,37 procenta. Hypoteční sazby tak zůstávají na nejvyšších úrovních od devadesátých let minulého století. Sazby mohou výrazně ovlivnit pouze centrální bankéři na svém předvánočním jednání. Na posledním zasedání bankovní rady ČNB 2. listopadu však k očekávanému snížení základních úrokových sazeb nepřistoupili.

Nejvýrazněji zlevňují hypotéky fixované na jeden rok, jejich průměrná úroková sazba klesla o desetinu na 6,35 procenta. Zlevnily také tříleté fixace hypoték, konkrétně o čtyři bazické body na 5,87 procenta. Naopak hypotéky fixované na deset let pro mladé do 36 let zdražily o 17 bazických bodů na 6,39 procenta a jsou tak nejdražší na trhu.

Měsíční splátka s ohledem na nepatrný růst sazeb také vzrostla, ale jen velmi málo o sedm korun. U průměrné hypotéky 3,5 milionu korun sjednané do 80 procent odhadní ceny nemovitosti se splatností 25 let nyní splátka dosahuje 22 589 korun. Nejvyšší splátka byla v únoru, kdy u této modelové hypotéky dosahovala dokonce 23 341 korun. Nad 23tisícovou hranicí se držela až do srpna. V letošním roce se tak tato průměrná hypoteční splátka snížila o 685 korun. Přesto splátky hypoték letos zatěžují domácnosti mnohem více než v minulých letech. Ještě před dvěma lety, kdy byla průměrná nabídková sazba 2,4 procenta, přitom splátka stejné hypotéky vyšla měsíčně o 7519 korun levněji. Za celý rok tak letos splátky vyjdou o více než 90 tisíc korun více.

Hypoteční trh i přes opatrný návrat některých klientů zůstává výrazně pod dlouhodobým průměrem. Nic na tom nezmění ani nedávné zrušení dalšího limitujícího faktoru pro zájemce, kdy banky už od ledna nebudou muset posuzovat výši celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (ukazatel DTI). Mnohem zásadnější vliv totiž mají konkrétní hypoteční sazby, které klientovi banka nabídne. Ty zůstávají extrémně vysoké a jediný, kdo s nimi může výrazněji zahýbat, je centrální banka. Pokud zásadněji sníží základní úrokové sazby, od kterých se odvíjí úrokování komerčních úvěrů včetně hypoték, můžeme se dočkat většího zlevnění hypoték. Aby hypoteční trh a na něj navázaný trh realitní výrazněji ožili, musí se dostat hypoteční sazby minimálně na polovinu, tedy na hranici tří procent. Vzhledem k opakovaným vyjádřením centrálních bankéřů o pouhém postupném a velmi mírném snižování základních úrokových sazeb si však na takové hodnoty ještě hodně dlouho počkáme.

RNDr. Evžen Korec, CSc., Generální ředitel a předseda představenstva, EKOSPOL a. s.