Liberecká radnice byla prohlášena za národní kulturní památku

Česká republika má 18 nových národních kulturních památek a jednou z vyhlášených je i liberecká radnice. Právě letos slaví naše radnice 130. výročí, a tak je tento prestižní titul zároveň vítaným oceněním její historické hodnoty a krásy.

Vláda na svém jednání 6. prosince 2023 schválila prohlášení souboru 18 kulturních památek za národní kulturní památky. Dlouhodobou snahou Ministerstva kultury je zařazovat do souboru národních kulturních památek (NKP) nejvýznamnější představitele všech typů a skupin kulturních památek tak, aby tento soubor dával ucelenou představu o širokém spektru našeho kulturního dědictví, a to i v evropském kontextu. Ministerstvo kultury proto předložilo vládě ve svém návrhu k prohlášení za NKP 18 kulturních památek, z toho čtrnáct historických radnic s mimořádnou architektonickou, urbanistickou a uměleckohistorickou hodnotou v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Liberci, Jablonci nad Nisou, Havlíčkově Brodě, Litoměřicích, Prostějově, Znojmě, Kyjově, Prachaticích, Kadani a Hostinném, dále hrad a zámek v Poběžovicích a pomník krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech. Další dvě jsou movité kulturní památky a jedná se o tramvaje z přelomu 19. a 20. století.

Soubor čtrnácti historických radnic zahrnuje radniční stavby z širokého časového rozmezí od středověku až po počátek 20. století. Radničním stavbám věnovali měšťané velkou pozornost, což se projevovalo na jejich dominantním umístění v sídelní struktuře města a na jejich reprezentativní podobě. Jsou jedním z hlavních symbolů dlouhé a bohaté historie a politického, hospodářského a kulturně-společenského významu našich měst, neboť upamatovávají na nabytá městská práva, udělená privilegia, na váženost, moc, obchodní talent, slávu a výtvarný vkus někdejších měšťanů, městských rad a samospráv. Soubor je mimořádně významným dokladem stavební typologie vývoje radničních budov v České republice, který obsahuje nejvýznamnější reprezentanty slohových období a úrovně městské kultury.

„Každá z dnes nově prohlášených národních kulturních památek je výjimečná svojí hodnotou, ať již mimořádnou architektonickou, uměleckohistorickou, urbanistickou či krajinotvornou. Historické radniční budovy našich měst jsou zcela specifickou a jedinečnou součástí kulturního dědictví České republiky. Tyto významné městské stavby představují mimořádně cennou pokladnici historických architektonických stylů a přehlídku kvalitních tradičních uměleckých řemesel. Je dobře, že pokračujeme v zavedené praxi, která nám umožňuje rozšířit či obohatit spektrum našeho kulturního dědictví, ale i naše poznání o minulosti jako takové. Dnešní soubor národních kulturních památek je dalším významným dílem do mozaiky našeho historického vědění i souvislostí,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.

Pro zařazení Pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech a Hradu a zámku Poběžovice mezi národní kulturní památky svědčí nejen jejich mimořádná hodnota architektonická, urbanistická a uměleckořemeslná, ale i jejich symbolický význam v rámci dějin Evropy. Hrad a zámek Poběžovice je spojený s rodem Coudenhove-Kalergi, zejména s všestrannou osobností Richarda Mikuláše hraběte Coudenhove-Kalergi, jenž byl zakladatelem panevropského hnutí, ideového předchůdce Evropské unie. V tom je v mnohém blízký osobnosti kališnického krále Jiřího z Poděbrad. Obě osobnosti spojuje v mnohém svou dobu předbíhající myšlenka mírové organizace jednotné Evropy.

Vybraný soubor dvou nových movitých národních kulturních památek obsahuje Primátorskou tramvaj z roku 1900 a Křižíkovu tramvaj z roku 1899. Pro tento soubor je určující mimořádná hodnota technická, uměleckohistorická a uměleckořemeslná. Jedná se o dva nejcennější historické tramvajové vozy v České republice, s mimořádným významem pro dějiny techniky a průmyslu v českých zemích.

Nově prohlášenými národními kulturními památkami jsou:

Za národní kulturní památky se prohlašují tyto movité kulturní památky:

Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější a nejautentičtěji dochovanou část kulturního bohatství České republiky. Návrh na vyhlášení připravuje Ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Návrhy na NKP musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo Ministerstvo kultury, projednat vláda.



Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Tiskové zprávy