Dostupnost bydlení: kdo umí, ten staví

V posledních letech se debata o dostupnosti bydlení stala centrálním tématem ve městech po celém světě. Zatímco ceny nemovitostí šplhají do astronomických výšek, mnozí se ptají: "Kde se stala chyba?" Odpověď je jednoduchá: Nechceme stavět!

Podívejme se na fakta: V Houstonu a Texasu se začalo s výstavbou 72 000 nových domů, zatímco v Londýně, městě s výrazně větší populací, to bylo pouze 20 500. Výsledek? V Houstonu si můžete koupit dům za cenu, která je zlomkem toho, co zaplatíte v San Franciscu (25%), Londýně nebo New Yorku (38%). Rozdíly jsou paradoxní, když vezmeme do úvahy kontext: v čele New Yorku, San Francisca a Londýna stojí progresivisté, Texas je mezitím červený stát, který obecně není nakloněn prosazování sociálně prospěšných projektů.

Texas se nebojí stavět. Naopak, Londýn, v New Yorku a San Franciscu plánovací systémy ztěžují rozhodování do té míry, že nová výstavba je spíše výjimkou než pravidlem. A přestože se jejich vedení prohlašuje, že bytovou krizi vyřeší, tak jejich výsledky (nebo spíše jejich absence) hovoří jasně.

Bez nové výstavby se dostupnost bydlení nezlepší. Ani u nás. Je potřeba inovovat výstavbu (dřevo, průmyslová výroba), omezit byrokracii (NYMBI, stavební předpisy, územní plánování) a začít stavět.

David Navrátil