Obdobně vysoká tedy bude ztráta, pokud se všechna
stavební řízení najednou o
rok zbrzdí. Část této ztráty nyní nesou třeba i
developeři, jak nově upozorňuje jeden z nich, Ekospol. Ten varuje (viz
zde), že v důsledku nefunkčního
stavebního řízení a průtahů mohou
nové byty zdražit až o stovky
tisíc korun. Zpomalení
práce stavebních úřadů totiž způsobuje vícenáklady zejména těm z investorů, kteří si na koupi
pozemku a přípravu a následnou výstavbu projektu vzali
bankovní půjčku. Splácet musí často už nyní, přičemž realizace
zisku, kterým by pokryli splátky, se jim kvůli mimořádně pomalé
práci stavebních úřadů vzdaluje. Jak známo, čas jsou peníze… A delší čas celkové realizace výstavby daného projektu, než s jakým se počítalo, znamená pro
developera nečekanou ztrátu, kterou se bude snažit přenést na zákazníka a započítat tedy do finální
ceny bytu.
Pokud by se kvůli nynějším problémům ne
stavebních úřadech zbrzdilo
stavební řízení o půl
roku, což je realistický předpoklad, bude celková ztráta pro ekonomiku odpovídat oněm zhruba 9,4
miliardám korun. Ztráta se vypočítává z porovnání se situací, kdy by digitální řízení plně běželo a zajišťovalo by proto už nyní zrychlení
stavebního řízení o jeden
rok. To je ostatně klíčový
cíl digitalizace stavebního řízení – zrychlit jej. Nyní ovšem stále dochází k opačnému efektu – ke zpomalení. A uspokojivý náběh nelze čekat dříve než v podzimních měsících. Což právě způsobí průměrně zhruba půlroční prodloužení a zpomalení
stavebních řízení.
To však stále bude jen uspokojivý náběh, nikoli takový, který by vedl hned ke zrychlení řízení o celý jeden
rok v porovnání se situací před letošním 1. červencem, kdy se problematický systém
digitálního stavebního řízení spustil. Takové zrychlení lze předpokládat až v příštím
roce, kdy se systém popasuje také s nashromážděními řízeními a nevyřízenými dokumenty ze současné fáze tolik problematického náběhu systému. Celková ztráta z pomalého náběhu až do doby, kdy systém umožní zrychlení
stavebních řízení o jeden
rok (v porovnání se situací před letošním 1. červencem), tak nabobtná až do pásma od 11 do 12
miliard korun. Při měsíčním rozpočtení jde tedy průměrně o ztrátu zhruba miliardovou. Za letošní léto tak náběh systému způsobil
ekonomice zatím škodu v rozsahu necelých dvou miliard.
Ztrátu přitom mírní to, že stavebníci posílali své dokumenty ke zpracování úřady zhusta ještě před 1. červencem, aby právě nečelili již tehdy předpokládaným zádrhelům a potížím. Ty se nakonec tedy vskutku dostavily, a to v ještě závažnější podobě. Nicméně, fakt, že s nimi stavebníci tak trochu počítali dopředu, nyní dává úřadům určitý širší prostor k nápravě, čímž se ztráta mírní. I tak činí dosud ony takřka dvě
miliardy korun.
Makroekonomicky významné ztráty, tedy ztráty v řádu alespoň desítek
miliard korun, ze současné situace ještě rozhodně neplynou. To by musely opravdu závažné potíže celého
stavebního řízení přetrvávat ještě do příštího
roku. Což se ale takřka jistě nestane. Jednalo by se o politickou sebevraždu. Vždy existuje možnost vrátit se k „tužce a
papíru“ a začít ztrátu korigovat alespoň tak. Makroekonomicky významné ztráty tak mohou nastat jen tehdy, pokud by se jednalo o záměrnou sabotáž českého
stavebnictví ze
strany vládních
politiků, což je zcela nereálný scénář z říše sci-fi.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz