Stavebnictví v dubnu ve srovnání s loňskem mírně vzrostlo, rizika však stále přetrvávají

České stavebnictví se stále dostává ze svého dna, kam se dostalo v posledních letech. Jen během dubna vzrostla stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně o 1,9 procenta. Statistiku ale výrazně ovlivňuje nízká srovnávací základna z loňského roku, za celý rok 2024 se totiž české stavebnictví propadlo o 2,4 procenta. Minimálně tři ukazatelé navíc naznačují, že stavebnictví ani zdaleka není z nejhoršího venku.

Prvním varovným signálem je meziměsíční srovnání, které ukazuje na výrazné zpomalení tohoto statistického růstu. Stavební produkce v dubnu totiž oproti březnu klesla o pět procent, což není příliš pozitivní zpráva.

Druhou věcí hodnou pozornosti je vývoj bytové výstavby, která se v dubnu propadala. Podle ČSÚ byla v celém Česku ve čtvrtém měsíci letošního roku zahájena stavba 2688 bytů, což znamená meziroční pokles o čtvrtinu (26,2 procenta). Například v Praze se v dubnu začalo v rámci zcela nové výstavby stavět jen 346 nových bytů. Přesto hlavní město z hlediska bytové výstavby letos dominuje, od začátku roku se zde začalo stavět celkem 2825 bytů. Druhou pozici s 1185 zahájenými byty drží Středočeský kraj následovaný Jihomoravským krajem, kde statistici evidují 1145 letos zahájených bytů.

Třetím a nejvíce důležitým faktorem je statistika vydaných stavebních povolení. Jde o klíčový ukazatel, který jasně naznačuje, kam se bude stavebnictví v následujícím období vyvíjet. Pohled to není vůbec příznivý. Stavební úřady vydaly během prvního čtvrtletí letošního roku podle ČSÚ v celém Česku jen 13 492 stavebních povolení, což je nejméně od roku 1999. Ještě nikdy v historii neklesl počet vydaných stavebních povolení pod patnáctitisícovou hranici. Až letos.

Viník je jednoznačný – naprosto zpackaná digitalizace stavebního řízení. Prakticky všichni velcí investoři poslali své stavební záměry do povolovacího řízení před loňským 1. červencem, od kdy měla začít platit nová pravidla pro povolování nových staveb. Oprávněně se obávali, že nepřipravený nový systém způsobí naprostý chaos. To, co nastalo, však překonalo všechny pesimistické předpovědi. Stavební úřady prakticky zkolabovaly a nestíhaly vyřizovat ani staré žádosti, natož aby mohly schvalovat nové, které přišly až po 1. červenci 2024. Úředníci místo posuzování stavebních záměrů odhalovali jednu chybu za druhou. Nakonec vláda musela přijít s polovičatým řešením spočívajícím v souběžném používání starého i nového systému povolování nových staveb. Tento legislativní kočkopes ale přišel příliš pozdě, což nyní jasně vidíme na stavebních statistikách.

Zatímco údaje o stavební produkci ukazují na aktuální stav stavebnictví, statistiky týkající se stavebních povolení naznačují kondici sektoru v nejbližší budoucnosti. A ta podle dat ČSÚ není vůbec růžová. Naopak se musíme připravit na ještě větší propad, na který doplatí celá společnost. A to jsme mysleli, že hlouběji už klesnout nejde.

Tragická situace českého stavebnictví a pomalé povolování dopadá úplně na všechny. Chybějící infrastruktura omezuje všechny firmy i lidi dojíždějící do zaměstnání a prodlužuje dobu přepravy zboží a materiálu. Nekonečné čekání na stavební povolení oddaluje modernizaci výroby a její zefektivnění. Úspěšná společnost nedokáže na rostoucí poptávku reagovat pružně, protože povolení na rozšíření výroby často přijde až po opadnutí zájmu o její produkt způsobený jeho špatnou dostupností. Také příchod velkých zahraničních investorů odrazují neúměrně dlouhé čekací lhůty povolující výstavbu potřebného zázemí, často tak místo do Česka zamíří do zahraničí. Radovat se nemohou ani zájemci o vlastní bydlení. Průtahy při povolování totiž nové byty prodražují v průměru o deset procent, což reálně znamená stovky tisíc korun navíc. Napravit co nejrychleji aktuální tragický stav českého stavebnictví je tak v zájmu celé společnosti.