Školy v přírodě: dobrodružství pro děti, ale i větší prostor pro úraz

V červnu vyráží řada tříd na školy v přírodě nebo různé výlety a sportovní dny. Tam se ale otevírá větší pravděpodobnost, že se děti zraní. Společnost Vindicia dlouhodobě varuje před tím, že mají školy pojistky nastavené tak nízko, že nepokryjí odškodnění ani středně těžkého, natož závažnějšího úrazu.

Konec školního roku je ideálním časem pro školy v přírodě, výlety do zoo a dny zaměřené na venkovní sporty. Známky jsou téměř uzavřeny a počasí nabízí stabilnější teploty. „Kombinace nezvyklého prostředí, volnějšího režimu a rozjívenosti ale nahrává různým úrazům, ať jde o vymknuté kotníky či zlomeniny. Škola přitom nese za bezpečí žáků a studentů odpovědnost, takže pokud se dětem něco stane, vzniká nárok na odškodnění,“ říká Tomáš Beck, expert na kompenzace z Vindicia.

Teoreticky je možné získat kompenzaci, v praxi ale nastávají problémy

Většina škol má pro případ úrazu žáků sjednané pojištění. Problém ale nastává s částkou, na kterou je nastavené. „Nezřídka se jedná o pojistky ve výši několika desítek tisíc korun. Jenže to nepokryje ani následky nekomplikované zlomeniny, přitom se každoročně stanou nehody, kde jsou následky opravdu vážné. Rizikové jsou z tohoto pohledu třeba pobyty u vody – dítě může zůstat dlouho pod hladinou či nešťastně skočit a poranit si páteř. Odškodnění má zajistit, že bude takový zásah do zdraví dlouhodobě kompenzovaný, tedy vyrovnat snížení společenského uplatnění, nákup pomůcek. A rázem jednáme o částkách, které jsou v milionech korun,“ upozorňuje Beck.

V případě kombinace vážného úrazu a nízké pojistky není konec nároků na kompenzaci – ale znamená to třeba spor se zřizovatelem, který se následně může táhnout či dokonce skončit u soudu. Přitom se rodiče celou dobu musí starat o zraněné dítě, zajišťovat mu léčbu, rehabilitace, pomůcky.

Ideální postup? Proaktivita

Školy nemají povinnost rodiče o pojistce informovat a často se jedná o klasickou situaci, kdy lidé zjišťují víc, až když dojde k problému. Moudré proto je, pokud jsou rodiče proaktivní a sami o tuto informaci požádají a podle odpovědi ji adekvátní řeší. Mohou například zpravit ostatní rodiče a školu přesvědčit o navýšení pojistky.

Tyto kroky by měl rodič podniknout už na začátku roku, ale není pozdě zpozornět třeba právě před školou v přírodě. „Vhodné je jistit se i soukromým pojištěním – tedy mít pro dítě sjednanou úrazovou či životní pojistku. Pak roste pravděpodobnost, že bude úraz potomka adekvátně finančně kompenzovaný. Jestliže člověk slepě spoléhá na přístup školy, může se stát, že bude nepříjemně překvapen. Jednak nízkou částkou pojistky, a pak také postupem, kdy se instituce může převzetí zodpovědnosti bránit a tvrdit, že si dítě úraz způsobilo samo. Například tím, že neposlechlo výslovný zákaz či se zatoulalo někam, kde údajně nemělo co dělat,“ popisuje Beck, proč mohou podobné kauzy skončit u soudu.

Když se odškodnění zadrhne

Spory jsou přitom poměrně běžné. Vindicia řeší případ, kdy sportovní školní den skončil strkanicí dětí a úrazem žáka. Ten musel dokonce absolvovat operaci zlomené končetiny. Škola se pokoušela tvrdit, že se na situaci její zodpovědnost ani pojistka nevztahují, protože šlo o konflikt mezi dětmi. Nakonec rodina poškozeného získala více než 80 tisíc jen na bolestném, další peníze zajistilo dorovnání platu rodiče, který s poraněným dítětem musel zůstat doma. Dále se ještě uplatňuje cestovné, ošetřovné a po ustálení stavu i ztížení společenského uplatnění. Ani v tomto případě škole nestačila její vlastní pojistka, naštěstí se však ke všemu velmi vstřícně postavil zřizovatel.

A jaký je nejhorší scénář? Pokud výši pojistky podcení veřejná škola, pořád je tu ještě zřizovatel, typicky obec, který může pokrýt celou výši odškodnění. Ovšem u soukromých škol se situace komplikuje. Peníze by šly vyloženě z prostředků školy, popřípadě majitele. Pokud tedy soud sezná, že zavinění na studentově úraze nese soukromá škola a ta nemá dostatek financí, nemusí se rodina peněz domoci, byť má na ně právo. Na řadu by přišly metody jako exekuce či splátkový kalendář.